Green

jednou umřu na greenu...

NÁM PILOTŮM GREENKEEPEŘI ROZUMĚJÍ

Nejkurióznější rozhovory mezi dispečery a piloty (jedná se o opravdové záznamy)

Věž: „Abyste zabránili hluku, uhněte prosím o 45 stupňů doprava.“
Pilot: „Co můžeme dělat za hluk ve 35 tisících stopách?“
Věž: „Takovej rachot, jako když vaše 707 narazí do 727 před vámi.“

Věž: „Jste Airbus 320, nebo 340?“
Pilot: „Samozřejmě, že Airbus 340“.
Věž: „V tom případě buďte tak laskav a zapněte před startem taky ty dva další motory.“

Pilot: „Dobré ráno Bratislavo.“
Věž: „Dobré ráno, pro informaci, tady je Vídeň.“
Pilot: „Chystáme se na přistání Bratislavo.“
Věž: „Tady je opravdu Vídeň.“
Pilot: „Vídeň?“
Věž: „Ano, Vídeň.“
Pilot: „Ale proč? My jsme chtěli do Bratislavy.“
Věž: „OK, tak přestaňte přistávat a zahněte doleva.“

Věž ironicky k pilotovi, který právě obzvlášť tvrdě přistál: „No jo, přistání nemusí být žádný tajemství, pasažéři můžou klidně vědět, že už jsou dole.
Pilot: „To nevadí, oni stejně vždycky tleskaj!“

Pilot společnosti Alitalia, kterému vyřadil blesk z provozu půlku kokpitu:
„Skoro všechno nám vypadlo, nic už nefunguje, ani výškoměr už nic neukazuje...“ Po pěti minutách nadávání se ozve pilot jiného letadla: „Drž už hubu a zemři jako chlap!“

Pilot: „Máme málo paliva. Okamžitě žádáme další instrukce.“
Věž: „Jaká je vaše pozice? Nemáme vás na radaru.“
Pilot: „Stojíme na dráze 2, čekáme už věčnost na cisternu.“

Věž: „Po přistání prosím na Taxiway Alpha 7, Alpha 5, Whiskey 2, Delta 1 a Oskar 2.“
Pilot: „Kde to je? My se tady přeci nevyznáme!“
Věž: „Nic si z toho nedělejte, já jsem tady taky teprve druhý den.“

Pilot: „Žádáme o povolení ke startu.“
Věž: „Sorry, ale nemáme váš letový plán, kam letíte?“
Pilot: „Do Salzburgu, jako každý pondělí“
Věž: „Dneska je úterý.“
Pilot: „To je super, tak to máme dnes volno.“

Věž: „Vaše výška a pozice?“
Pilot: „Měřím 180 a sedím vpředu vlevo“.

Věž: „Oznamte nám očekávaný čas příletu.“
Pilot: „Úterý by se mi docela hodilo.“

Volá rozzuřený greenkeeper do hydrometeorologického ústavu: „Dámy a pánové, už dva dny vynáším ze sklepa to vaše POLOJASNO!!!…“

Při exkurzi do psychiatrické léčebny se head greenkeeper zeptá ředitele, podle čeho poznají, jestli je někdo zralý na hospitalizaci, nebo ne. „To je jednoduché,“ usměje se tázaný. „Napustíme do vany vodu a pak dotyčnému nabídneme čajovou lžičku, hrnek a karafu a vybídneme ho, aby vanu vyprázdnil.“ „Mám to,“ zvolá strážce úsvitu. „Normální člověk si vezme karafu, protože je největší.“ „Ne,“ zavrtí hlavou ředitel, „normální člověk vytáhne z vany zátku.“

Věřící greenkeeper: „Mám ověřeno, že Bůh vyslyší mé modlitby kdykoliv a kdekoliv, kromě golfového hřiště…

CO ŘÍKÁ „DOKONALÝ“ HEAD GREENKEEPER PODŘÍZENÝM:

• „Opravdu myslíte, že jste toho už dost vypili?!“
• „Neměli už jste být v klubovém baru s kamarády?“
• „Co byste tomu řekli, kdybychom sehnali nějaký pornofilm, bednu piva, trochu trávy, pozvali kámošky a rozdali si to na trojku na dvojce greenu…“
• „Ne, ne, já zkontroluji a zajedu vyměnit olej v mašinách…“
• „K čertu se sekáním. Pojďme se radši podívat do té nové hospody s obsluhou nahoře bez.“
• „To byl super prd. Zkus ještě jeden.“
• „Poslouchejte, dostávám od vedení hodně peněz pro nás všechny, tak proč si místo toho nepříjemného ranního vstávání příště raději ještě chvilku nepospíte?“