Green

Golfová závlahová technika

10.08.2008 Luboš Procházka Závlaha

Horké a suché léto potrápilo v loňském roce nemálo golfových hřišť, zvláště jejich exponované plochy s původně kvalitním travním porostem. Letos je situace o mnoho lepší, ale neříkejme Hop, dokud nepřeskočíme…

Loňská spalující vedra nemilosrdně odkryla nedostatky nainstalovaných závlahových systémů, v několika případech dokonce „potrestala“ i jejich neexistenci. Suché skvrny na greenech a odpalištích budou vždy představovat vážný problém nejen pro greenkeepera a manažera hřiště, ale i pro většinu hráčů. Ti dobří mohou být neoprávněně poškozováni a odnést si ze hry špatný pocit. Dnes již opravdu není otázkou, zda zavlažovací systém ano či ne. Kvalitní závlaha už patří ke standardnímu vybavení všech golfových hřišť, která mají alespoň základní ambice.
Co vše si pod pojmem zavlažovací systém golfového hřiště představit? V moderním slova smyslu jde o podzemní systém trubních a kabelových vedení, výsuvných postřikovačů (na 18jamkovém hřiště i v počtu přes 1.200) a elektroventilů s ovládacími dekodéry. Většinou je takový systém ovládán pomocí počítače (např. systém Nimbussl s vyspělou mapovou grafikou). Součástí bývá moderní čerpací stanice s výkonem nad 9 atm, který zaručuje ukončení závlahového cyklu v časných ranních hodinách a provedení každodenní údržby hřiště (sekání greenů, vrtání jamek apod.) ještě před příchodem hráčů. Se závlahou by se mělo začínat po 22. hodině a skončit nejpozději do 6 hodin ráno.

Pokud je zavlažovací systém navržen a nainstalován kvalifikovanými a zkušenými firmami, nevyžaduje žádné speciální údržby. Přesto musí mít greenkeeper v rukávu nějaké léčebné postupy, aby nemusel pasivně přihlížet, jak mu třeba silné ranní slunce spaluje povrch greenu. Operativně může zavlažovací systém využít k rannímu spláchnutí rosy z povrchu greenu a předejít tak jeho spálení (syringe - ochlazení povrchu greenu a vytvoření místního mikroklimatu).
Údržba systému by však měla mít především preventivní charakter. Musí se dbát na čistotu potrubí, provádět pravidelnou vizuální kontrolu funkce elektroventilů – zda se zcela zavírají a nepodtékají. Pravidelně je třeba kontrolovat stav síta filtru v čerpací stanici. A čas od času vyrazit do terénu, kde je třeba zjistit, jestli postřikovače nezarůstají trávou nebo není některá tryska ucpána nečistotou.
Zavlažovat se musí s rozmyslem. Lépe je pomalu přidávat a závlahové dávky denně upravovat podle okamžitých klimatických podmínek. Zohlednit se musí zastíněná, resp. plně osluněná místa, a brát ohled na sklon terénu, aby nedocházelo k povrchovému odtoku a problémům s erozí.

Voda je tak trochu prevít. Bývá zle, když je jí málo, nebo mnoho. To je i případ nového 18-tijamkového hřiště Ostravice, o kterém se někdy mluví jako o nejvlhčím místě na severní Moravě. „Ano, máme skvělé zavlažování shora i zdola, s vodou nemáme problémy,“ přitakává s úsměvem klubový manažer Daniel Kollár. „Automatický systém v duchu nejnovějších technologií od Toro byl navržen tak, aby byly zavlaženy plochy všech greenů, fervejí a odpališť.“
Pro závlahu greenů byly použity prémiové postřikovače Toro řady 835S/855S, které mají kromě vynikajících parametrů rovnoměrné distribuce vody i unikátní systém možnosti změny úhlu proudu vody z trysky pro případy různých podmínek na hřišti (vítr, stromy nebo vodní plochy). Počítačem řízený dekodérový systém Site Pro GDC pro ovládání postřikovačů je prvním tímto systémem v Česku a patří k nejvyspělejším svého druhu. Stejným je ovládán např. závlahový systém na legendárním skotském hřišti v St. Andrews.