ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Živočišní škůdci

datum 09.01.2021 vlozil Luboš Procházka kategorie Trávníky

K nejvýznamnějším škůdcům, kteří mohou výrazně zhoršit užitnou i estetickou hodnotu sportovních trávníků, patří v našich oblastech mimo parazitických háďátek především některé druhy hmyzu a žížaly. Z obratlovců jsou to pak krtci, myšovití hlodavci a černá zvěř. Mezi významné „škůdce“ lze také počítat člověka s jeho často necitlivými a neodbornými zásahy na trávníku. Hmyz Pravděpodobně k nejčastěji se vyskytujícím hmyzím druhům na našich golfových trávnících patří tiplice bahenní (Tipula paludosa). Škodit však mohou také další druhy rodu Tipula např. T.oleracea (t. zelná), T. vernalis (t. jarní), T. subnodicornis (t. rašelinná) a další. Tiplice náležejí do řádu Diptera (dvoukřídlí) a čeledi tiplicovitých (Tipulidae). Dospělci, připomínající stavbou těla komáry, se vyskytují nejčastěji v období červenec – srpen (velikost cca 18 – 20 mm) a kladou vajíčka do svrchní vrstvy půdy. Jejich larvy (velikost až 4 cm) poškozují kořeny trav a živí se organickou hmotou pod půdním povrchem. Mnohdy dochází v důsledku jejich činnosti k úplné destrukci trávníku bez viditelných vnějších symptomů. Poškození trávníku závisí na množství larev v půdě a jeho celkové kondici. K aktivitě larev tiplic může přispět i mírná zima bez mrazů. Mimo vadnutí travního porostu dochází k jeho narušení „tunelováním“ – vznikem výletových otvorů dospělců. Tiplice jsou citlivé na sucho; větší výskyt je zaznamenáván na vlhčích a hůře drenážovaných stanovištích. Snížení závlahy v září a říjnu je doporučováno jako jedno z ochranných opatření, které může redukovat výskyt tiplic v pozdním podzimu. V trávníkářských pokusech byla zaznamenána větší odolnost trav obsahující endofytní houby (Epichloe resp. Neotyphodium) vůči tiplicím ve srovnání s tzv. E- jedinci (Lewis a Vaughan 1997). Ke zjištění množství larev tiplic je možno využít tzv. „jarový“ test. Předpokládá vsáknutí roztoku tohoto smáčedla (7 l vody plus lžíce „Jaru“ citronové vůně) na trávníku a následné vyhodnocení počtu larev, které cca po 3 – 5 minutách vylezou na povrch. Jako prostředek biologické kontroly se udávají entomopatogenní háďátka (Steinernema feltiae) a Bacillus thurigiensis var. israelensis. Přípravek na bázi háďátek S. feltiae je u nás dostupný pod názvem Nemaplus. K ochraně proti larvám tiplic je také nabízen přípravek Armorex (směs rostlinných silic). Vůči tiplicím je účinná i řada chemických přípravků, např. na bázi carbarylu a chlorpyrifosu, které jsou v některých státek povoleny. V ČR není k ochraně trávníků před hmyzími škůdci registrován žádný přípravek. Požerky na nadzemních i podzemních orgánech trav mohou způsobit i larvy dalších hmyzích druhů, jako jsou např. muchnice březnová (Bibio marci), osenice polní (Agrotis segetum) a osenice ypsilonová (Agrotis ypsilon). Podobné škody mohou vyvolat i i drátovci (larvy kovaříka). Výsledkem jejich činnosti může být vadnutí travního porostu, případně při silném výskytu larev i jeho postupná devastace a celkový úhyn. Výskyt ponrav – larev některých druhů brouků – a poškození trávníků jejích činností, není v posledních desetiletích tak časté (pravděpodobně vlivem zvýšeného používáním insekticidů v zemědělské výrobě). Jedná se především o larvy chrousta obecného (Melontha melontha), chroustka letního (Amphimalon solsticialis), listokaza zahradního (Phylopertha horticola) a dalších druhů. Dospělci těchto druhů škodí na stromech a keřích nejrůznějších druhů. Larvy pak poškozují podzemní části porostu. Jedná se o druhy s jedno až pětiletým vývojovým cyklem. Travní porost se zvýšeným výskytem larev hmyzu bývá často vyhledáván predátory - ptáky (kos, vrána aj.), či drobnými savci (jezevec, pes aj.), kteří se pak spolupodílejí na jeho poškození. Na některých golfových hřištích mohou představovat problém i další zástupci bezobratlých – žížaly. Tito živočichové žijící v půdě patří do kmene kroužkovců (Annelida), třídy maloštětinatců (Oligochaeta) a čeledi žížalovitých (Lumbricidae). K nejčastěji se vyskytujícím druhů patří Lumbricus terrestris, Aporrectodea longa, Aporrectodea caliginosa a další.Jejich aktivita v půdě a tedy i na golfových hřištích budí často otázku, zda jde o škodlivého činitele, či o jeden z příznivě působících organizmů. Svým pohybem v půdě ji převrstvují, provzdušňují a účinně se podílejí na tvorbě humusu. Jejich množství v půdě je úměrné její kvalitě a úrodnosti. Není bez zajímavosti, že Ch. Darwin je označil za jedny z nejvýznamnějších živočichů na Zemi. Čím tedy škodí golfovým hřištím a samotným golfistům ? Typickým příznakem činnosti žížal jsou mazlavé hromádky na povrchu trávníku, které znepříjemňují pohyb hráčů. Na greenech bývá jejich počet takřka zanedbatelný, na rozdíl od odpališť a drah. Tyto hromádky jsou často vhodným substrátem pro rozšiřování nežádoucích trav – především lipnice roční, lipnice obecné a dalších. Někteří autoři uvádějí, že žížaly se mohou podílet jak na distribuci některých původců onemocnění trávníků (Fusarium spp., Pythium spp., parazitická háďátka), tak na šíření příznivě působících organizmů, např. entomopatogenních nematodů (Edwards a Bohlen 1996). Výskyt a rozšíření žížal závisí především na půdním typu, teplotě kořenové zóny, vlhkosti, aciditě půdy a její textuře, množství organické hmoty, množství vzduchu v ní a dalších faktorech. Prokazatelné ale je, že menší počet žížal se vyskytuje na lehčích, písčitých půdách. Zabránění větší aktivitě žížal na golfových hřištích představuje komplex dílčích opatření. Shrnuje je Mann (2004) a doporučuje: - při hnojení upřednostnit „kyselá“ hnojiva; zároveň je však třeba ale sledovat půdní pH, aby nedošlo k poškození trávníku - důsledně odstraňovat jeden ze zdrojů potravy žížal – odstřižky trav po seči - aplikovat top dressing (písek) - pokud možno vyhýbat se produktům či závlaze s vysokým pH - aplikovat sirnaté přípravky - tam, kde je to v Evropě povoleno, použít lumbricidy - využít odpuzujícího účinku některých fungicidů na bázi carbendazimu a thiophanate-methylu (tam, kde jsou tyto přípravky povoleny). V ČR je doporučován k aplikaci do půdy doplňující (v kombinaci s fungicidem) a zesilující prostředek Sward. Literatura Edwards C. A., Bohlen P. J. (1996): Biology and Ecology of Earthworms. Chapman and Hall, London, pp 426. Lewis G. C., Vaughan B. (1997): Evaluation of a fungal endophyte (Neotyphodium lolii) for control of leatherjackets (Tipula spp.) in perennial ryegrass. Annals Applied Biology 130 (suplement) 24 – 35. Mann R. (2004): Review to identify, collate and assess research on the management and control of the main pests and diseases on European golfcourses. Document No 2112/1, 28th February 2008, St. Ives Estate, Bingley, BD16 1AU. Text, bližší informace: Bohumír CAGAŠ, GREEN 4/2020

Green 3/2020

Časopis GREEN

Vážení čtenáři a kolegové,

novým Greenem, kterým právě listujete, je mi opravdu ctí a velkým potěšením Vás provést, nejzajímavější materiály doporučit. Hodně nám záleželo, abychom do něho v roce, jehož průběh nikdo nečekal a přání „Hlavně hodně zdraví“ dostalo úplně jiný rozměr, přenesli i hodně toho co nejpovzbudivějšího ducha… Pevně věřím, že si vše příští rok bohatě vynahradíme!

Vaší pozornosti proto nejprve doporučuji jeden z hlavních materiálů čísla na téma Obměny a předávky strojů na českých golfových hřištích (mimo jiné v Berouně, Kácově, Molitorově, Darovanském Dvoře a na Čertově břemeni), zpestřený rozhovorem s pyšelským hlavním head greekeeperem Bohuslavem Shejbalem. Proč se na Loretě rozhodli pro sekačku Ransomes HM600? „Po sedmi letech bylo zapotřebí obměnit strojový park a nám se nabídla možnost nahradit dvě sekačky jedním strojem. Volba HM600 nám pomohla ve zrychlení času sečení semirafů o méně než dvě 2 hodiny a zkrácení sečení rafů o dva dny. Tato sekačka je výjimečná i tím, že si během tří až pěti minut můžete přenastavit výšku sečení. Oceňuji hlavně to, že nikdy neskalpuje trávník, má pěkný finiš mulčování a nezůstávají po ní žádné žmolky.“

Do zbrusu nových Poděbrad byste se pak mohli přenést materiálem Historické Poděbrady v novém kabátě – díky tomu, že tamní klub zahájil spolupráci s golfovým architektem Jakubem Červenkou (EIGCA) na postupném redesignu tohoto známého československého golfového hřiště, jehož počátky sahají až do roku 1961.

Pokračovat byste mohli přátelskou „návštěvou“ Grabštejna, který se měl stát dějištěm Výročního turnaje ČSG (plánovaný termín byl 11. – 12. října 2020). Měl zde konat. Pandemie si ale vymínila jeho zrušení, více než dvacetileté turnajové historii navzdory. Přitom ještě pouhé tři dny před startem jsme si s Janem Šefčíkem zatelefonovali a on nám do redakce popřál pohodovou cestu k nim na sever… Původně domluveného hostitele, majitele, hlavního greenkeepera a muže tisíce profesí v jedné osobě jsme se zeptali, jak se na vrcholné greenkeeperské společenské a sportovního setkání/klání těšil a co hlavně rozhodlo o volbě dějiště této pečlivě připravované a oblíbené tradiční akce. Jan Šefčík vždy patřil k jejím tradičním účastníkům. Vězte, že úspěšnou generálkou na nakonec neuskutečněný výroční turnaj se stalo srpnové turnajové klání přátel a bývalých účastníků projektu Vzděláním blíže k zeleni.

Dále si Vaší zvýšené pozornosti dovoluji upozornit na ocenění hřiště PGA National Czech Republic Oaks Prague, které získalo v 7. ročníku World Golf Awards dvě prestižní mezinárodní ocenění - Europe's Best Golf Course pro nejlepší evropské golfové hřiště roku 2020 a Czech Republic's Best Golf Course 2020. Nové hřiště na jihovýchodě od Prahy získalo tato ocenění pouze pár měsíců od svého oficiálního otevření letos v létě.

Ápropos, před Vánocemi vyjde betlémská hvězda (pojem z Matoušova evangelia, ve které je popsán příběh mudrců, kterým svítila na cestu k Ježíškovi). Po 397 letech! Jeden z mimořádných nebeských svítivých nebeských úkazů století zaznamenáme na obloze v pondělí 21. prosince. Bude jím seskupení Saturnu a Jupiteru, které patrně stojí za legendou o betlémské hvězdě. Oba planetární giganty se z pohledu zemského pozorovatele k sobě na noční obloze přiblíží natolik, že budou vypadat jako jediný (protáhlý) bod jasného světla. Takovou konjunkci obou planet zase spatří za čtyřicet let až příští generace pozemšťanů.

Ať Vám zmíněná betlémská hvězda symbolicky co nejjasněji posvítí na čtení, či jen prohlížení stránek Greenu, a v novém roce přinese mnoho osobních, pracovních a trávníkářských úspěchů!


KALENDÁŘ AKCÍ


» zobrazit všechny akce



Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan