ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Atmosférické srážky

datum 12.08.2020 vlozil Luboš Procházka kategorie Zelené vzdělávání

Atmosférické srážky jsou produkty kondenzace nebo desublimace vodní páry v ovzduší, dopadající na zemský povrch nebo na něm vznikající. Jde tedy o všechnu vodu v kapalném nebo tuhém skupenství, vypadávající z různých druhů oblaků (popř. z mlhy), nebo se usazující na zemském povrchu. Všechny atmosférické srážky patří k hydrometeorům, ale ne všechny hydrometeory jsou atmosférickými srážkami (ke srážkám např. nepatří mlha, kouřmo, zvířený sníh, vodní tříšť). Pokud srážky vypadávající z oblaků nedopadají na zemský povrch, označují se jako virga nebo srážkové pruhy. Podle skupenství dělíme srážky na kapalné a tuhé, podle původu na padající (vertikální) nebo usazené (horizontální). K padajícím patří déšť, mrholení, sníh, sněhové krupky, krupky, kroupy a ledové jehličky. Mezi usazené se počítá rosa, jíní, jinovatka, námraza a ledovka. Z hlediska délky výskytu dělíme srážky na trvalé (padající nepřetržitě po delší dobu zpravidla z dešťové slohy neboli nimbostratu), občasné (přerušované srážky, které však nemají charakter přeháněk) a přeháňky (srážky s krátkým trváním, s náhlým začátkem i koncem a častým kolísáním intenzity, vypadávající především z bouřkového oblaku – cumulonimbu). Při pozorování srážek na stanici se určuje hydrometeor, intenzita (množství za čas), doba trvání a úhrn. Do srážkoměrného pozorování se zahrnuje i měření sněhové pokrývky a její vodní hodnoty. Úhrn (množství) srážek udává výška vodního sloupce v milimetrech. Je to vrstva vody ze spadlých i usazených srážek, která by se na vodorovném povrchu vytvořila bez výparu, vsaku a odtoku (srážky spadlé v tuhém skupenství jako sníh a kroupy se pro účely zjištění úhrnu musí nechat roztát) 1 mm srážek = 1l vody/m2. Atmosférické srážky se měří různými způsoby, základním přístrojem na meteorologických stanicích je srážkoměr (ombrometr). Intenzita se měří pomocí ombrografu (registračního přístroje) nebo meteorologického radiolokátoru. Déšť Déšť je nejběžnější forma kapalných padajících atmosférických srážek; tvoří jej vodní kapky o průměru 0,5 – 8 mm (nejčastěji 1 – 3 mm), které dosahují rychlosti 4 – 9 m/s. Jsou-li kapičky drobnější, jedná se o mrholení. Déšť padá zejména z oblaků druhu Nimbostratus a Cumulonimbus. Podle intenzity rozlišujeme zpravidla: déšť slabý (do 1 mm/h); déšť mírný (1,1 – 5 mm/h), déšť silný (5,1 – 10 mm/h), déšť velmi silný (10,1 – 15 mm/h), liják (15,1 – 23 mm/h), příval (23,1 – 58 mm/h), průtrž mračen (nad 54 mm/h). Z hlediska délky výskytu mluvíme o dešti trvalém, občasném a dešťových přeháňkách. Podle rozsahu oblastí výskytu se rozlišuje: déšť regionální (trvalý déšť, padající současně na území, zahrnujícím přinejmenším desítky tisíc kilometrů čtverečních), místní (padající na malém území, např. části města, obvykle při místních bouřkách). Jsou-li v zimním období kapky deště přechlazené na teplotu pod 0°C, při dopadu na zemský povrch mrznou (mrznoucí déšť) a vytvářejí na stromech, elektrickém vedení a jinde ledovku. Sníh Sníh je jeden z hydrometeorů tuhého skupenství vypadávající z oblaků, který se skládá z ledových krystalků složitých tvarů; základním tvarem jsou krystalky ledu šesterečné soustavy, známé šesticípé sněhové vločky. Sníh může padat nejen při záporných, ale i kladných teplotách vzduchu. Je nejčastějším srážkovým elementem zimního období v mírných zeměpisných šířkách. Sněhová pokrývka je vrstva o výšce alespoň 0,5 cm, vytvořená na zemském povrchu napadlým sněhem. Vrstva nedosahující této výšky se nazývá sněhový poprašek. Výška sněhové pokrývky se udává s přesností na centimetry a měří se sněhoměrnou latí. V pozorovatelské praxi se rozlišuje souvislá a nesouvislá sněhová pokrývka. O souvislé sněhové pokrývce hovoříme tehdy, je-li půda na pozemku meteorologické stanice a v jejím nejbližším okolí pokryta vrstvou sněhu alespoň z poloviny a její výška je alespoň 1 cm; pokrývá-li vrstva sněhu méně než polovinu plochy, jedná se o nesouvislou sněhovou pokrývku. Termín „nový sníh“ znamená výšku sněhové pokrývky napadlé na meteorologické stanici od posledního termínu pozorování. Jestliže se tedy ve veřejných sdělovacích prostředcích hovoří o „sněhu“ na horách nebo o „sněhovém zpravodajství“ jde z meteorologického hlediska o údaje výšek sněhové pokrývky. Sněhová pokrývka je důležitým klimatickým prvkem. Měří se zpravidla její celková výška, výška nově napadlého sněhu za uplynulý den a množství vody v ní akumulované, tzn. vodní hodnota. (Nově napadlý sníh se zjišťuje podle vrstvy sněhu na vodorovně položeném prkénku, z kterého se vždy ráno po měření sněhová vrstva odhrne.) Dále se hodnotí délka jejího trvání (počet dní s jejím výskytem). V ČR se měření sněhové pokrývky provádějí jednou denně v 7 h.

Green 2/2020

Časopis GREEN

Vážení čtenáři a kolegové,

dočkali jste se – dočkali jsme se, září je tady a společně s ním i letní Green 2/2020. A nové číslo by mělo být už v říjnu na cestě do vašich poštovních schránek (samozřejmě v kvalitě a rozsahu, na který jste už téměř celých 20 roků zvyklí). Snad se vše zase brzy vrátí k normálu. Budeme i s Vámi v to doufat, i když třeba s tímto editorialem finišuji v době, kdy se tak rychle koronavirus v Česku ještě od března nešířil a Indie ohlásila přírůstek skoro 80 tisíc nově nakažených za 24 hodin. Jedná se o světový rekord, napsala agentura AFP (ten podle agentury předtím držely Spojené státy). Hodně smutný, dodávám.

Myslím, že ve vědecké obci zavládl konsensus, že se nám nepodaří virus eradikovat, úplně se ho zbavit. Občas budeme koronavirové epidemie zažívat. A kvůli nim třeba i hřiště zavírat/ukončovat činnost, k čemuž došlo například po 12. červnu v golfem zapálených Albrechticích. Dobrá zpráva ale určitě je, že drtivá většina lidí nemoc nedostane podruhé a tu malou část lidí, která onemocní, už neohrozí.

V dané souvislosti, bych však rád zmínil také myšlenky předsedy našeho svazu pana Michala Voigtsta z průběžně probíhajících jednáních výkonného výboru a dozorčí rady. „Diskutujeme v současné době mnoho otázek, které jsou zásadní pro orientaci ČSG do budoucna. Chtěl bych poděkovat všem partnerům, kteří i přes těžkosti, kterými si zajisté procházejí, nadále podporují naši organizaci a dávají tím tak dostatečný prostor k diskusím o její další orientaci, fungování, směřování a změnám ve smyslu zefektivnění činnosti.“

Každopádně, letní Green, který právě držíte v rukách, může svým pestrým obsahem připomínat ohlédnutí či „výlet“ do české golfové, resp. greenkeeperské historie, prvních měsíců letošního roku. Ohlédli jsme se za konferencí České golfové federace, pyšelským turnajem Slunovrat, „potěžkali“ Čertovo břemeno, objevili zbrusu novou Dolní Dobrouč, zeptali se na karvinské Lipiny a navštívili hřiště v Berouně a jeho tým údržby… Hlavní událostí sezóny se stalo otevření nového hřiště PGA National Czech Republic (viz s. 24 až 33) a následně jeho nominace mezi nejlepší hřiště na světě v soutěži World Golf Awards, ve které soutěží s dalšími jedenácti výjimečnými hřišti z celého světa (hned pět z nich patří pod našeho provozovatele Troon International).

Nezapomněli jsme ani na již deváté pokračování seriálu Trávníky, významné choroby připravovaného Bohumírem Cagašem ve spolupráci s naší redakcí v duchu Je lepší vždy být připraven než překvapen, tentokrát pod názvem LDS - Suchá ohniskovitost (v odborné terminologii je tato travní nemoc někdy nazývaná Local Dry Spots, Hot Spots nebo Dry Patch). Doufáme, že i další příspěvky a křížovka o hezkou cenu z jihočeského Olešníku Vám přinesou užitečné informace, inspiraci nebo příjemný relax.

Přeji Vám pohodové čtení, neoslabenou chuť do práce i v době pandemie a hodně trávníkářských úspěchů!

Na závěr: Srdečně Vás zveme na tradiční Výroční turnaj ČSG do golfového
resortu Grabštejn, který se bude konat ve dnech 11. – 12. října 2020.




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan