ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Nové poznatky o roli mraků

datum 15.06.2020 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Tentokrát se vědci nedohadují, nakolik je globální oteplování mýtus, hrozba či přirozená fáze planety Země. Po posledních výzkumech klimatických modelů vyvstává otázka nad tím, zda je nejhorší klimatický scénář vůbec dostatečný. Pozornost vědců se nově upírá k mrakům a jejich schopnostem, které dříve považovali za zanedbatelné. Hlavní slovo ale i nadále drží takzvaná citlivost klimatu, tedy citlivost na emise uhlíku, která je zřejmě mnohem vyšší, než se původně předpokládalo. Ještě před nezbytným ověřením dat dalším výzkumem odborníci bijí na poplach. Citlivost klimatu Citlivost klimatu je údaj popisující, jak moc se planeta ohřeje, když započítáme různé zpětné vazby ovlivňující globální klima. Jako citlivost klimatu se tedy označuje nárůst globální teploty v reakci mimo jiné i na oxid uhličitý produkovaný lidmi. Vědci od 80. let odhadují nárůst o 1,5 °C až 4,5 °C při zdvojnásobení koncentrací oxidu uhličitého v ovzduší a tento odhad se dosud příliš neměnil ani s dalšími výzkumy. Výsledky modelování více než 20 institucí, které shromažďuje k přezkoumání Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu, mají být kompletně zveřejněny příští rok. Ve srovnání s hodnocením z roku 2014 už nyní ale čtvrtina z nich vykazuje významný výkyv – ze tří stupňů Celsia na pět. Téměř zdvojnásobení hodnot zaskočilo výzkumníky, kteří se klimatickou citlivostí zaobírají a její změny od 80. let nepředpokládali. „Toto zjištění je silně znepokojivé,“ řekl podle The Guardianu Johan Rockström, ředitel Potsdamského institutu pro výzkum dopadů na klima. „Citlivost klimatu je svatým grálem vědy o klimatu. Je hlavním ukazatelem klimatického rizika. Po dobu 40 let to bylo kolem tří stupňů. Nyní najednou začínáme na nejlepších superpočítačích objevovat velké klimatické modely, které ukazují, že věci mohou být horší, než jsme si mysleli.“ Vysvětlil, že citlivost klimatu nad 5 °C by vzala lidstvu možnost odvrátit nejhorší dopady oteplování země. „Prostor pro měkké přistání na předindustriální úroveň 1,5 stupně by už neexistovala. Dva stupně by bylo to nejlepší, čeho ještě budeme schopni dosáhnout.“ Scénář hovořící o pěti stupních byl vytvořen několika předními světovými orgány pro výzkum klimatu, včetně britského Hadleyova centra a unijního Community Earth System Model. Timothy Palmer, profesor klimatické fyziky na Oxfordské univerzitě a člen poradní rady Met Office, řekl, že vysoká čísla zpočátku vědce znervóznila. „Tohle je dalece mimo všechny odhady,“ řekl. „Lidé se nás ptají, zda v kódu není chyba. Ale toto jsou jen malé věci v porovnání s tím, jak velkou roli v modelech hrají mraky.“ Ohřívače a chladiče Úloha mraků je jednou z nejméně probádaných oblastí vědy o klimatu, protože je obtížné měřit, jakou mohou hrát roli jako „ohřívač“ nebo „chladič“. Mraky mezi akademiky vyvolávají spory po desetiletí. Předchozí zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu měly tendenci předpokládat, že je vliv mraků na oteplování nulový, jelikož se jejich schopnost oteplovat a ochlazovat navzájem vyrušuje. Za poslední rok a půl ale přibylo důkazů o tom, že čistý efekt tohoto jevu je oteplování. Tyto důkazy poskytly počítačové modely založené na jemném rozlišení a pokročilé mikrofyzice mraků. Stromy mohou přestat pomáhat „Mraky určují osud lidstva - zda je podnebí existenční hrozbou nebo nepříjemností, se kterou se naučíme žít,“ řekl Palmer. „A nejnovější modely naznačují, že mraky situaci zhorší.“ Časopis Nature nedávno publikoval Palmerův článek, ve kterém vysvětluje, jakým způsobem byl nový model Hadleyho centra testován na krátkodobou předpověď počasí. Test jednak odhalil nedostatky předchozích modelů, ale hlavně posílil znepokojivé odhady. „Výsledky vůbec nejsou uklidňující a potvrzují naše obavy,“ napsal Palmer a vyzval k otestování i dalších podobných modelů. „Jde o opravdu důležitou věc. Pro vládu a veřejnost z toho plyne poselství, že vysokou citlivost klimatu musíme brát vážně. Musíme snižovat emise, jak rychle jen dokážeme.“ Rok 2020 míří k teplotním rekordům. 423 měsíců v řadě je počasí mimo normál Očekává se, že Mezivládní panel pro změny klimatu údaj o citlivosti na teplotu vyšší než 5 stupňů Celsia ve své příští zprávě zohlední. Vědci nicméně varují, že se jedná o nedokončenou práci, nad kterou stále váhají, protože taková vysoká hodnota neodpovídá historickým záznamům. Catherine Senior, vedoucí oddělení pro pochopení změny klimatu v Met Office Hadley Center, uvedla, že pro úplné pochopení úlohy mraků a aerosolů je zapotřebí více studií a dalších údajů. „Pokud je toto číslo ale pravdivé, je neuvěřitelně alarmující,“ řekla. „Jako vědec se ale jako první musím zeptat: Proč takto model vyšel? Stále jsme ve fázi hodnocení procesů, které mohou vést k různým výsledkům. Navzdory uznání pochybností nad výsledkem ale Rockström varuje, že klimatické modely mohou situaci i podceňovat, jelikož nezohledňují zásadní děje v biosféře. „Čím více bádáme, tím křehčí se Země zdá být a o to rychleji se musíme pohnout,“ řekl. „Mělo by nám to dát impuls vystoupit z této covidové krize a plnou parou se vydat směrem k dekarbonizaci ekonomiky.“

Green 2/2020

Časopis GREEN

Vážení čtenáři a kolegové,

dočkali jste se – dočkali jsme se, září je tady a společně s ním i letní Green 2/2020. A nové číslo by mělo být už v říjnu na cestě do vašich poštovních schránek (samozřejmě v kvalitě a rozsahu, na který jste už téměř celých 20 roků zvyklí). Snad se vše zase brzy vrátí k normálu. Budeme i s Vámi v to doufat, i když třeba s tímto editorialem finišuji v době, kdy se tak rychle koronavirus v Česku ještě od března nešířil a Indie ohlásila přírůstek skoro 80 tisíc nově nakažených za 24 hodin. Jedná se o světový rekord, napsala agentura AFP (ten podle agentury předtím držely Spojené státy). Hodně smutný, dodávám.

Myslím, že ve vědecké obci zavládl konsensus, že se nám nepodaří virus eradikovat, úplně se ho zbavit. Občas budeme koronavirové epidemie zažívat. A kvůli nim třeba i hřiště zavírat/ukončovat činnost, k čemuž došlo například po 12. červnu v golfem zapálených Albrechticích. Dobrá zpráva ale určitě je, že drtivá většina lidí nemoc nedostane podruhé a tu malou část lidí, která onemocní, už neohrozí.

V dané souvislosti, bych však rád zmínil také myšlenky předsedy našeho svazu pana Michala Voigtsta z průběžně probíhajících jednáních výkonného výboru a dozorčí rady. „Diskutujeme v současné době mnoho otázek, které jsou zásadní pro orientaci ČSG do budoucna. Chtěl bych poděkovat všem partnerům, kteří i přes těžkosti, kterými si zajisté procházejí, nadále podporují naši organizaci a dávají tím tak dostatečný prostor k diskusím o její další orientaci, fungování, směřování a změnám ve smyslu zefektivnění činnosti.“

Každopádně, letní Green, který právě držíte v rukách, může svým pestrým obsahem připomínat ohlédnutí či „výlet“ do české golfové, resp. greenkeeperské historie, prvních měsíců letošního roku. Ohlédli jsme se za konferencí České golfové federace, pyšelským turnajem Slunovrat, „potěžkali“ Čertovo břemeno, objevili zbrusu novou Dolní Dobrouč, zeptali se na karvinské Lipiny a navštívili hřiště v Berouně a jeho tým údržby… Hlavní událostí sezóny se stalo otevření nového hřiště PGA National Czech Republic (viz s. 24 až 33) a následně jeho nominace mezi nejlepší hřiště na světě v soutěži World Golf Awards, ve které soutěží s dalšími jedenácti výjimečnými hřišti z celého světa (hned pět z nich patří pod našeho provozovatele Troon International).

Nezapomněli jsme ani na již deváté pokračování seriálu Trávníky, významné choroby připravovaného Bohumírem Cagašem ve spolupráci s naší redakcí v duchu Je lepší vždy být připraven než překvapen, tentokrát pod názvem LDS - Suchá ohniskovitost (v odborné terminologii je tato travní nemoc někdy nazývaná Local Dry Spots, Hot Spots nebo Dry Patch). Doufáme, že i další příspěvky a křížovka o hezkou cenu z jihočeského Olešníku Vám přinesou užitečné informace, inspiraci nebo příjemný relax.

Přeji Vám pohodové čtení, neoslabenou chuť do práce i v době pandemie a hodně trávníkářských úspěchů!

Na závěr: Srdečně Vás zveme na tradiční Výroční turnaj ČSG do golfového
resortu Grabštejn, který se bude konat ve dnech 11. – 12. října 2020.




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan