ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Zajímavý experiment s kůrovcem

datum 04.04.2020 vlozil Luboš Procházka kategorie Zelené vzdělávání

V jednom stromě přezimuje až 75 tisíc kůrovců - zajímavý experiment provedl během zimy entomolog Petr Doležal z českobudějovického Biologického centra Akademie věd, který se zaměřuje na výzkum kůrovců. Chtěl zjistit, kolik brouků lýkožrouta smrkového se nachází v kůře napadených stromů. Pokus prováděný ve spolupráci s Lesy ČR určil, že v jednom smrku může zimovat až 75 tisíc těchto brouků. V zimě lýkožrout smrkový (kterému se často říká jednoduše „kůrovec“, byť není jediným druhem podčeledi kůrovci) nelétá, přezimuje ukrytý v kůře stromů. Právě oloupanou kůru použil entomolog pro svůj výzkum, konkrétně šlo o osm kubických metrů materiálu. Simulovat broukům jaro „Sebrali jsme kůru ze dvou vzrostlých smrků a umístili ji do fotoeklektoru, což je zařízení, ve kterém z kůry při příhodné teplotě a délce dne začnou vyletovat brouci,“ popsal Doležal. Zařízení tak zhruba měsíc simulovalo broukům jaro. Všechny vyletující lýkožrouty vědci odebírali a počítali. Výsledek činil 150 tisíc brouků – z oněch dvou smrků. „Kdyby kůra zůstala v lese, toto množství lýkožroutů by úspěšně přezimovalo, na jaře by brouci vylétli a napadli další stromy,“ upozornil Doležal. Jak kůrovce najít? Zimní období je podle odborníků z Akademie věd pro lesníky ideální pro hledání napadených smrků. I když některé z nich mohou na první pohled vypadat neporušeně a zdravě, existují postupy, jak škůdce pod kůrou odhalit. Na některé napadené stromy také upozorní ptáci, kteří oklovají kůru a hledají pod ní potravu. Spadaná, na zemi ležící kůra nadále představuje pro les nebezpečí, protože i v ní lýkožrout přezimuje, dokončí svůj vývoj, na jaře vylétne a napadne další stromy. „Výsledky experimentu bohužel potvrzují, že ponechání aktivních kůrovcových stromů do jarního rojení bez asanace povede k dalšímu zrychlování šíření kůrovců v následujícím roce,“ poznamenal Jan Příhoda, jeden ze spoluautorů projektu Nekrmbrouka, v rámci kterého se veřejnosti představuje i videonávod, jak najít kůrovce v zimě. V zimě lýkožrout smrkový (kterému se často říká jednoduše „kůrovec“, byť není jediným druhem podčeledi kůrovci) nelétá, přezimuje ukrytý v kůře stromů. Právě oloupanou kůru použil entomolog pro svůj výzkum, konkrétně šlo o osm kubických metrů materiálu. Simulovat broukům jaro „Sebrali jsme kůru ze dvou vzrostlých smrků a umístili ji do fotoeklektoru, což je zařízení, ve kterém z kůry při příhodné teplotě a délce dne začnou vyletovat brouci,“ popsal Doležal. Zařízení tak zhruba měsíc simulovalo broukům jaro. Všechny vyletující lýkožrouty vědci odebírali a počítali. Výsledek činil 150 tisíc brouků – z oněch dvou smrků. Kdyby kůra zůstala v lese, toto množství lýkožroutů by úspěšně přezimovalo, na jaře by brouci vylétli a napadli další stromy,“ upozornil Doležal. Jak kůrovce najít? Zimní období je podle odborníků z Akademie věd pro lesníky ideální pro hledání napadených smrků. I když některé z nich mohou na první pohled vypadat neporušeně a zdravě, existují postupy, jak škůdce pod kůrou odhalit. Na některé napadené stromy také upozorní ptáci, kteří oklovají kůru a hledají pod ní potravu. Spadaná, na zemi ležící kůra nadále představuje pro les nebezpečí, protože i v ní lýkožrout přezimuje, dokončí svůj vývoj, na jaře vylétne a napadne další stromy. „Výsledky experimentu bohužel potvrzují, že ponechání aktivních kůrovcových stromů do jarního rojení bez asanace povede k dalšímu zrychlování šíření kůrovců v následujícím roce,“ poznamenal Jan Příhoda, jeden ze spoluautorů projektu Nekrmbrouka, v rámci kterého se veřejnosti představuje i videonávod, jak najít kůrovce v zimě. „V boji s kalamitou jsou výsledky aplikovaného výzkumu pro vlastníky a správce lesů velmi důležité, protože současná situace v lesích nemá v historii obdoby. Potřebujeme nové informace a metody, aby se kalamitu dařilo alespoň zpomalit,“ uzavřel Stanislav Slanina, další spoluautor projektu, díky kterému mohou vlastníci a správci lesů vyhledat aktuální informace, jak kůrovcové kalamitě čelit. Blíže: GREEN 1/2020

Green 2/2020

Časopis GREEN

Vážení čtenáři a kolegové,

dočkali jste se – dočkali jsme se, září je tady a společně s ním i letní Green 2/2020. A nové číslo by mělo být už v říjnu na cestě do vašich poštovních schránek (samozřejmě v kvalitě a rozsahu, na který jste už téměř celých 20 roků zvyklí). Snad se vše zase brzy vrátí k normálu. Budeme i s Vámi v to doufat, i když třeba s tímto editorialem finišuji v době, kdy se tak rychle koronavirus v Česku ještě od března nešířil a Indie ohlásila přírůstek skoro 80 tisíc nově nakažených za 24 hodin. Jedná se o světový rekord, napsala agentura AFP (ten podle agentury předtím držely Spojené státy). Hodně smutný, dodávám.

Myslím, že ve vědecké obci zavládl konsensus, že se nám nepodaří virus eradikovat, úplně se ho zbavit. Občas budeme koronavirové epidemie zažívat. A kvůli nim třeba i hřiště zavírat/ukončovat činnost, k čemuž došlo například po 12. červnu v golfem zapálených Albrechticích. Dobrá zpráva ale určitě je, že drtivá většina lidí nemoc nedostane podruhé a tu malou část lidí, která onemocní, už neohrozí.

V dané souvislosti, bych však rád zmínil také myšlenky předsedy našeho svazu pana Michala Voigtsta z průběžně probíhajících jednáních výkonného výboru a dozorčí rady. „Diskutujeme v současné době mnoho otázek, které jsou zásadní pro orientaci ČSG do budoucna. Chtěl bych poděkovat všem partnerům, kteří i přes těžkosti, kterými si zajisté procházejí, nadále podporují naši organizaci a dávají tím tak dostatečný prostor k diskusím o její další orientaci, fungování, směřování a změnám ve smyslu zefektivnění činnosti.“

Každopádně, letní Green, který právě držíte v rukách, může svým pestrým obsahem připomínat ohlédnutí či „výlet“ do české golfové, resp. greenkeeperské historie, prvních měsíců letošního roku. Ohlédli jsme se za konferencí České golfové federace, pyšelským turnajem Slunovrat, „potěžkali“ Čertovo břemeno, objevili zbrusu novou Dolní Dobrouč, zeptali se na karvinské Lipiny a navštívili hřiště v Berouně a jeho tým údržby… Hlavní událostí sezóny se stalo otevření nového hřiště PGA National Czech Republic (viz s. 24 až 33) a následně jeho nominace mezi nejlepší hřiště na světě v soutěži World Golf Awards, ve které soutěží s dalšími jedenácti výjimečnými hřišti z celého světa (hned pět z nich patří pod našeho provozovatele Troon International).

Nezapomněli jsme ani na již deváté pokračování seriálu Trávníky, významné choroby připravovaného Bohumírem Cagašem ve spolupráci s naší redakcí v duchu Je lepší vždy být připraven než překvapen, tentokrát pod názvem LDS - Suchá ohniskovitost (v odborné terminologii je tato travní nemoc někdy nazývaná Local Dry Spots, Hot Spots nebo Dry Patch). Doufáme, že i další příspěvky a křížovka o hezkou cenu z jihočeského Olešníku Vám přinesou užitečné informace, inspiraci nebo příjemný relax.

Přeji Vám pohodové čtení, neoslabenou chuť do práce i v době pandemie a hodně trávníkářských úspěchů!

Na závěr: Srdečně Vás zveme na tradiční Výroční turnaj ČSG do golfového
resortu Grabštejn, který se bude konat ve dnech 11. – 12. října 2020.




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan