ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Jak na tom jsme s pesticidy?

datum 10.01.2020 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Kolik naše tělo obsahuje pesticidů? V Česku, Lotyšsku, Maďarsku, Nizozemí a Španělsku se rozjíždí projekt, který bude zkoumat, nakolik jsou lidé vystaveni pesticidům. U nás studii garantují odborníci z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Pokud se chcete studie zúčastnit a nechat si změřit hladiny pesticidů v těle, můžete se také přihlásit. Pesticidy. Na jedné straně nám slouží – na druhé straně mohou mít negativní dopady na naše zdraví. Odborníci z centra RECETOX z Masarykovy univerzity nyní zkoumají, jak zatížená je populace dětí a mladých rodin. Do této evropské studie se můžete zapojit i vy. Pesticidy škodí nám i polním zvířatům, kterých za posledních 30 let ubyla více než polovina. Asi každý by chtěl vědět, jak na tom s pesticidy vlastně je, jak je jim vystaven a jak mohou potenciálně ovlivňovat jeho zdraví. A samozřejmě, jak se těmto látkám vyhnout. Ve vašem regionu taková šance je, protože výzkumníci z centra RECETOX právě hledají dobrovolníky, kteří by se této studie zúčastnili. „Zajímá nás vše, co může případně ovlivňovat lidské zdraví a pesticidy mezi tyto faktory mohou patřit. Navíc se v posledních letech objevují zprávy o jejich nadměrném výskytu v půdě či podzemních vodách. Jenže podrobnější informace o jejich výskytu u lidí v našem regionu zcela chybí,“ popsal důvody výzkumu docent Pavel Čupr, který v centru RECETOX Přírodovědecké fakulty MU řídí výzkumnou skupinu Hodnocení lidské expozice a rizik. Dva vzorky moči a víte, kolik máte pesticidů Aby zmapovali vystavení pesticidům u dětí i dospělých, potřebují výzkumníci získat do studie rodiče s dětmi mezi 6 až 11 lety. Hledají jak mladé rodiny žijící v blízkosti zemědělsky ošetřovaných sadů a vinohradů, tak i takové, které žijí mimo podobné území. Tyto skupiny včetně věkových kategorií pak vzájemně porovnají. Dobrovolníci se nemusí obávat náročných testů. Vědci budou potřebovat jen jejich dva vzorky moči a vyplnění dotazníku zaměřeného na životní styl. Vyhodnocení proběhne anonymně a dle požadavků GDPR. Máte-li zájem se do studie zapojit, ozvěte se na celspac.specimen@recetox.muni.cz nebo na telefonním čísle: +420 770 160 918. Polovina vzorků s pesticidy Před časem také byly publikovány znepokojivé výsledky kontaminace podzemních vod pesticidy. Do vody se dostávají nejčastěji právě ze zemědělské půdy. Tam se ale jejich výskyt systematicky nikdy nesledoval. Odborníci zjistili, že ve většině orných půd se zbytky pesticidů nalézají, a to dokonce jako mix několika látek. Experti z centra RECETOX proto zkoumali na vybraných lokalitách vzorky půdy a zjistili, že 51 % sledovaných půd obsahovalo dokonce pět a více druhů pesticidů a 36 % minimálně tři látky v koncentraci vyšší, než dovolují stanovené limity. Zkoumaly se vzorky ze 75 míst České republiky na přítomnost asi šesti desítek pesticidů. Jak je to možné, že je v ČR tolik pesticidů? Časté byly nálezy degradačních produktů dvou herbicidů, které už jsou ale přes deset let zakázány. Jeden z nich – simazin, se do půdy dostává, protože je povolen jako nečistota v jiném pesticidu. A ten je zase velmi používaný. Takže tříprocentní povolená nečistota v povoleném terbutylazinu znamená až desetkrát vyšší vstup simazinu do půdy než před jeho zákazem v roce 2005. V půdě byly také nalezeny látky, které vznikají z jiného zakázaného pesticidu – atrazinu. Přičítají to jeho vysoké perzistenci v životním prostředí. V půdách totiž stále přetrvávají určité druhy už dlouho zakázaných herbicidů, tedy látek likvidujících plevelné rostliny, a také fungicidů, které potlačují houbové choroby plodin. Výsledky výzkumů tedy ukázaly, že půdě jsou zbytky škodlivých látek v daleko vyšších koncentracích a směsích, než se očekávalo. Jen pomalu se totiž rozpouštějí nebo mají dlouhý poločas rozpadu, dlouho se rozkládají. Bližší informace: www.agris.cz, autor textu: Martin Ježek

Green 4/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

podařilo se vám o Vánocích vyhnout legendární ruské pohádce Mrazík, kterou zná už nazpaměť pomalu každý? Zavoněl ve vaší kuchyni dozlatova upečený pták s křupavou kůrčičkou, třeba kachna nebo kuře, a tak hrozilo, že vám štěstí ulétne z domu? Zvolili jste k novoroční mu obědu raději čočku (plní přání mít u sebe peníze po celý rok), nebo jste si pochutnali na prasečím rypáčku (malé prase je symbolem štěstí)? Možná však, že jste si sváteční atmosféru spojili hlavně s výrobou domácího svařáku, nebo pečením/spíše sušením sněhových bílých pusinek. Ale možná jste se nijak nepřemáhali, nestresovali. Nic z toho přece nebylo povinné...

V naší redakci (dvacet let ve stejném složení) jsme rčením, příslovím či pranostikám nepropadli, ale stejně jsme se lehkému chvění kolem žaludku úplně neubránili. Do semilské tiskárny jsme totiž ve dnech na přelomu starého a nového roku začali posílat nový zimní Green. Odvedli jsme dobrou práci, podařilo se nám připravit vydání, které nezklame? A které inspiruje a bude již tradičně splňovat vysoké odborné požadavky? A taky na nic důležitého nezapomene - třeba na sladkou společenskou tečku za uplynulou sezónou, průlomovou mimo jiné záštitou České golfové federace nad historicky první Cenou Českého svazu greenkeeperů.

„Dohodli jsme se na principu, který by měl v rámci Večera českého golfu s ohledem na snad nově vzniklou tradici probíhat. Bylo zde hodně večerů, na kterých ani nepadlo slovo greenkeeper, přestože jsme jako svaz členem federace a jsme velmi činní,“ říká na straně 21 v materiálu „Český golf ocenil nejlepší“ pan Michal Voigts, předseda ČSG. „Jsme rádi, že si vedení ČGF uvědomuje, že greenkeepeři jsou nedílnou součástí rozvoje byznysu v českém golfovém prostředí a že je potřeba je také trochu zviditelnit,“ těší Voigtse nově vyvinutý zájem o propagaci oboru, ve kterém nelze bodově hodnotit, jako třeba u krasobruslení. „Greenkeeping není disciplína, která by se měla ohodnocovat slovem nejlepší. Bylo by nešťastné lacině vyzdvihnout jméno některého z aktivních greenkeeperů z našich nejlepších hřišť, kde jsou podmínky pro práci úplně jiné než na lidové devítce mimo velká města,“ upřesňuje Michal Voigts s tím, že oceněného (letos pana Jaroslava Pavelčáka) vybral výkonný výbor, který má největší povědomí o tom, kdo a jak se o rozvoj greenkeepingu v Česku zasloužil. Sluší se dodat, že ČSG slaví v těchto dnech dvacet let své existence. Historické chvíle spojené se založením budou oficiálně slavnostně připomenuty na výroční konferenci, která se bude ve dnech 12. – 13. února konat s tradičním odborným seminářem v prostorách ČZU v Praze – Suchdole.

Někdo má v plánu velké změny a jiný naopak neplánuje měnit nic, protože je spokojený. Ale co si budeme povídat, 2020 zní velkolepě! Je to kulaté, jubilejní, mělo by to stát za to! Takže, co máte v plánu vy?



Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce

a hodně trávníkářských úspěchů!



LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan