ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Hromadně usychající borovice

datum 11.06.2019 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Přes 2 tisíce hektarů borových lesů usychá před očima v Polabí. Lesy, které byly symbolem regionu, přežívaly tisíce let. Dostihlo je sucho – nedosáhnou na spodní vodu. Borohrádek, Borovnice, Borovinka, Borek, Bořice, ale i Chvojenec či Vysoké Chvojno. Všechny tyto obce v okolí Hradce Králové a Pardubic získaly v minulosti název podle hustých borových lesů, které jsou celá staletí symbolem nejen tohoto regionu, ale i zbytku Polabí. Kvůli dlouhodobému suchu však nejspíš budou jejich jména do budoucna jen smutnou vzpomínkou na minulost. Nedostatek vody už poničil stovky hektarů borových porostů v Polabí. Jejich obnovu navíc ztěžuje chroust maďalový. „Mezi Hradcem Králové a Pardubicemi dnes odumírá na 600 hektarech asi 13 tisíc metrů krychlových stromů. Na Přeloučsku je na 640 hektarech po obou březích Labe až 18 tisíc metrů krychlových souší. V okolí Brandýsa nad Labem, na Kolínsku a Nymbursku, tedy celkem asi na 800 hektarech, už odumřelo nebo usychá takřka 60 tisíc kubíků borovic,“ popisuje ředitel státního podniku Lesy České republiky Josef Vojáček. Další stromy pak hynou soukromým vlastníkům. Například obec Vysoká nad Labem v těsném sousedství Hradce Králové už přišla téměř o všechny své borové lesy. Obec vlastní asi 45 hektarů lesů, z toho polovina jich byla borových. „Borovice nám už skoro všechny uschly,“ říká starosta Jiří Horák. Obecní lesy dřív zásobovala lesní studánka, která kromě stromů dodávala vodu i do obecních kašen. „Poprvé na chvíli vyschla asi před třemi lety, teď už je suchá pořád,“ dodává starosta. Dlouhodobě na neblahý vliv sucha na borové porosty upozorňuje například emeritní ředitel správy lesů Kristiny Colloredo-Mansfeld Ladislav Šimerda, který pečuje o lesní porosty v okolí Opočna a Dobříše. „Borovice lesní, která u nás 12 tisíc let bez jakékoliv úhony prosperovala, je dnes významně poškozena. Spouštěčem sucha byl rok 2015. Od té doby máme více jak polovinu starších porostů smýcenou, protože škůdci postupují velice rychle,“ říká lesník s více než šedesátiletou praxí. Schnoucí borovice jsou totiž velkým lákadlem pro škůdce. Lákají podkorní hmyz a jmelí, kterého jsou plné koruny. Zejména na Kolínsku a Nymburku vše komplikuje i chroust maďalový, kterému letos končí čtyřletý vývojový cyklus. Ztěžuje tak obnovu lesů po kalamitě. Státní lesníci proto chtějí použít postřik. „Aby ponravy nelikvidovaly nově zakládané lesy, požádáme kraj o povolení šetrného chemického zásahu v době rojení chrousta,“ řekl Václav Bašta, ředitel krajského ředitelství Lesů ČR v Brandýse nad Labem. Důvodem usychání borovic je pokles hladiny spodních vod. Na rozdíl například od smrku, který má kořeny rozprostřené spíše do šířky, a je tak schopen čerpat vodu i ze srážek, je kořenový systém borovice vedený do hloubky. „Už ani její hluboký kořenový systém dnes však hladiny spodních vod nedosáhne. Státní lesníci kvůli suchu a s ním spojené kůrovcové kalamitě letos v létě a na podzim vyjedou do jednotlivých regionů, kde chtějí se stavem seznamovat tamní samosprávy i řadové obyvatele. „Jde nám o aktivní a společný postup při řešení kalamity. Budeme mluvit o stavu i ochraně tamějších lesů, o využití místních kapacit, o dopravě a skladování kůrovcového dřeva a také o změnách v legislativě a jejich praktických přínosech,“ říká Vojáček. Od 6. června do 1. srpna se besedy uskuteční v 15 městech krajů Vysočina, Jihočeského, Pardubického a Jihomoravského. „Druhá etapa informačního maratonu v dalších krajích bude pokračovat na podzim,“ dodává tisková mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Seznam besed i s termíny jsou k nalezení na webových stránkách Lesů České republiky.

Green 1/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

letos začínáme již šestnáctou jarní sezonu, kdy nezávislý odborný čtvrtletník GREEN pravidelně vychází. V editorialu jeho prvního čísla, jehož výrobu si ČSG v roce 2003 zadal u vydavatelství Unigolf, čteme: „Greenkeeping je v zahraničí velmi respektovaný obor (i v Čechách si už hráči rychle zvykají na stále vyšší standardy z hlediska dokonalosti herních povrchů), podle nás si zaslouží odpovídající kvalitní tiskovinu… máme nemalé ambice stát se vítaným pomocníkem všech vás, kteří ke své práci potřebujete spíš odborné a zasvěcené informace… vycházet bude na minimálně 16 křídových stranách v plnokrevném provedení... a cíleně rozesílán všem členům ČSG, do všech golfových klubů jejich prezidentům, manažerům a konkrétním správcům hřišť, také do významných českých vzdělávacích center včetně Vysoké školy zemědělské v Praze a Mendelovy univerzity v Brně.“

Těší mě, že minimálně dva poslední „závazky“ se nám postupně podařilo naplnit (a stále daří) více než dobře. Na GREEN dnes narazíte v klubovnách golfových klubů a fotbalových týmů nejen v celé České i Slovenské republice, na pracovních stolech profesionálů – trávníkářů, na odborných akcích i na zajímavých událostech vyloženě sportovního nebo společenského významu…

Je to tak trochu malý zázrak, že náš časopis, fungující pouze z vlastních zdrojů, se nejen prosadil, ale i udržel v konkurenci velkých celků. Ty mají naprosto jiné možnosti a finanční prostředky. Všechno je samozřejmě o každodenní práci. Nás, spolupracujících kolegů a svazových firemních Patronech. Ale především je to o vás, o našich čtenářích. Nadále přivítáme jakýkoliv projev vaší přízně, popřípadě nepřízně, nebo i doporučení, o čem byste si v novém Greenu nejraději přečetli. Bráníte nám rovněž usnout na vavřínech – proto jsme například do tohoto vydání přinesli novou grafiku. Jde o správný krok, podařil se? Těšíme se na další spolupráci! Jsme rádi a vážíme si toho, že vzhledem k vašemu zájmu můžeme působit v oblasti greenkeepingu, která je i díky vám plná dění a aktivit. Na základě toho je každé čtvrtletí o čem psát a informovat, a náš časopis má smysl.

Mimochodem, téměř na den přesně, v prvních únorových dnech před 300 lety, vyšla první česká periodická tiskovina. Kuriozitou bylo, že ještě nepoužívala titulky, takže byla dost nepřehledná. Zprávy v Sobotních (Outerních) Pražských poštovských novinách z rozličných zemí a krajin přicházející s obzvláštním Jeho císařské a královské milosti obdarované (tak zněl jejich celý název, poštovské proto, že vycházely v sobotu a v úterý – tedy ve dnech, kdy jezdila pošta, která je také rozvážela) byly sice datovány, ale řazeny nikoli chronologicky, ani podle důležitosti. Nýbrž tak, jak se redaktorovi dostaly do rukou. A to někdy, jak si lze dobře představit, trvalo celou věčnost.

Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce a radost z úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan