DOPORUČUJEME


Zelené bariéry plné života

datum 18.04.2008 vlozil kategorie Zajímavosti

Velmi estetické – tvarované ploty ze dřevin mají vždy své kouzlo. Hřiště navíc mohou chránit před větrem, prachem, hlukem i před pohledy kolemjdoucích. Zelené ploty (mohou být i víceřadé) poskytují útočiště mnoha užitečným živočichům, často v nich hnízdí i ptáci.

Na jaře je k vysazení plotů nejvhodnější doba, protože dřeviny do zimy dobře zakoření. Respektovat při tom musíte především jejich nároky na půdu a osvětlení. Většina druhů je sice světlomilná, ale například tis obecný a zimostráz obecný dobře snášejí i hluboký stín. Pro tvarované ploty vysazujeme sazenice hustě. Pokud však budou příliš natěsnané, zapojí se sice dříve, ale časem si budou příliš konkurovat a mohou prosychat. Pro nízké ploty sázíme 4 rostliny na 1 metr, pro vyšší 3 a u plotů přesahující 3 metry postačí 1 až 2 sazenice na 1 metr. Hustý plot z dobře rozvětvených dřevin získáme pouze výrazným zkrácením až na 1/3 délky, ovšem až poté, co sazenice dokonale zakoření – minimálně po půl roce.
Pro nízké tvarované ploty do výše jednoho metru se hodí mnoho druhů tavolníků, stálezelený dřišťál zimostrázový, Thunbergův či bělolistý, stálezelený zimolez lesklý, ptačí zob obecný či vejcolistý, sklaník drobnolistý či zimostrázový, zerav či kosodřevina. Ve vyšších plotech, udržovaných ve výšce od jednoho do tří metrů, najdou uplatnění pámelníky, tavolníky, skalníky, dřišťály, zimostráz a cesmína. Tvarovat je můžeme úspěšně z habru či buku lesního, včetně kultivaru s vínovými listy. Ploty této výšky mohou i nádherně kvést – kromě tavolníku lze sázet i pustoryly (nepravé jasmíny), voňavé šeříky či střemchy.
Z jehličnanů se hodí smrky (obecný, pichlavý), omorika a další), tis včetně barevných odrůd, zerav či kleč. Pokud si přejeme plot ještě vyšší, sázíme javor klen i mléč, dub letní či červený, topol bílý, lípu srdčitou či velkolistou, hloh obecný, dřín obecný, jilm habrolistý nebo muchovník velkokvětý. Do velké výše doroste i zimostráz obecný nebo líska turecká. Z jehličnanů jsou pro vysoké ploty vhodné opět rozmanité druhy smrku, tisu i zeravu, tvarovat můžeme i modřín opadavý či jalovec viržínský.
Nejčastěji se ploty sázejí jednodruhové. Pestřejší variantu lze vytvořit i z více druhů, pokud ovšem nemají příliš rozdílné požadavky na stanoviště. Hodí se k tomu například růže, trnky a jiné keře s ozdobnými květy a plody. Kde v zimě prosvětlenější plot nevadí, můžeme využít opadavých stromů a keřů, které na podzim znásobí barevnou krásu hřiště nebo zahrady.


Green 2/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

vedro a vedro, suchá tráva, vyprahlá zem. Mraky se jen proženou a požehnaný (nepřívalový) déšť zalévá krajinu někde jinde. Líšnice nebo Pyšely bojovaly na jaře ze všech sil. Naštěstí obě hřiště odolala, s některými z vás jsme se mohli osobně přesvědčit, že se dostaly dokonce do top kondice (viz materiál na s. 6, resp. na s. 10). „O krásné jaro a podzim jsme však na desítky let přišli,“ však zdvíhá prst přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, která tvrdí, že chyba je na straně člověka. Může za extrémy příroda, nebo my?

S příchodem července hlásilo několik míst v Česku rekordně chladné počasí. Teploty se v noci pohybovaly kolem pěti stupňů Celsia a na horách mrzlo. Průměrná teplota klesla na přesných 4,8 stupňů Celsia, a to bez výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony. Z více než poloviny stanic s alespoň třicetiletou historií záznamů hlásili meteorologové dokonce rekordy (v Přerově pro druhou červencovou noc padl rekord pocházející z roku 1892). K situaci přispěla projasněná obloha, bezvětří a také studený vzduch ze severu. „Koktejl pesticidů zabíjí včely, padneme na držku,“ přitvrzuje Jakub Hruška. „Na čase je výrazně zdražit vodu – aspoň tedy pro ty, kteří s ní plýtvají. Musíme změnit zemědělství, lesnictví a hlavně si zvyknout na extrémy.“

Podle hydrologů už podobné suché období jako nyní zažila zdejší krajina v minulosti. Z diskuse, co mohou znamenat tři suché roky mezi lety 2014 a 2017, mají hydrologové v dalším suchém roce 2018 málo potěšitelnou prognózu. Se suchem se prý budeme muset vyrovnávat ještě dalších 20 let. Tuto předpověď opírají o minulost. Současná sucha se dají podle nich srovnat se situací v druhé polovině 19. století. Tehdy vlivem suššího počasí i špatného hospodaření v krajině trápil nedostatek vody české území právě zmíněných 20 let.

Máte strach ze změn? zeptal jsem se držíc dva poslední Greeny v ruce Kláry Spilkové, v současnosti nejlepší české profesionální hráčky. Říká se, že změna je život... „Strach jsem mívala, teď už ne,“ odpověděla mi s úsměvem. „To už mi říkal táta: Počkej si na konec sezony a pak dělej změny. Jestli má nějaká změna přijít, tak přijde a není čeho se bát. Je to přirozený vývoj.“

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení, hodně zdraví, štěstí i trávníkářských úspěchů a hlavně - Nebojte se změn!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan