DOPORUČUJEME


Zelené bariéry plné života

datum 18.04.2008 vlozil kategorie Zajímavosti

Velmi estetické – tvarované ploty ze dřevin mají vždy své kouzlo. Hřiště navíc mohou chránit před větrem, prachem, hlukem i před pohledy kolemjdoucích. Zelené ploty (mohou být i víceřadé) poskytují útočiště mnoha užitečným živočichům, často v nich hnízdí i ptáci.

Na jaře je k vysazení plotů nejvhodnější doba, protože dřeviny do zimy dobře zakoření. Respektovat při tom musíte především jejich nároky na půdu a osvětlení. Většina druhů je sice světlomilná, ale například tis obecný a zimostráz obecný dobře snášejí i hluboký stín. Pro tvarované ploty vysazujeme sazenice hustě. Pokud však budou příliš natěsnané, zapojí se sice dříve, ale časem si budou příliš konkurovat a mohou prosychat. Pro nízké ploty sázíme 4 rostliny na 1 metr, pro vyšší 3 a u plotů přesahující 3 metry postačí 1 až 2 sazenice na 1 metr. Hustý plot z dobře rozvětvených dřevin získáme pouze výrazným zkrácením až na 1/3 délky, ovšem až poté, co sazenice dokonale zakoření – minimálně po půl roce.
Pro nízké tvarované ploty do výše jednoho metru se hodí mnoho druhů tavolníků, stálezelený dřišťál zimostrázový, Thunbergův či bělolistý, stálezelený zimolez lesklý, ptačí zob obecný či vejcolistý, sklaník drobnolistý či zimostrázový, zerav či kosodřevina. Ve vyšších plotech, udržovaných ve výšce od jednoho do tří metrů, najdou uplatnění pámelníky, tavolníky, skalníky, dřišťály, zimostráz a cesmína. Tvarovat je můžeme úspěšně z habru či buku lesního, včetně kultivaru s vínovými listy. Ploty této výšky mohou i nádherně kvést – kromě tavolníku lze sázet i pustoryly (nepravé jasmíny), voňavé šeříky či střemchy.
Z jehličnanů se hodí smrky (obecný, pichlavý), omorika a další), tis včetně barevných odrůd, zerav či kleč. Pokud si přejeme plot ještě vyšší, sázíme javor klen i mléč, dub letní či červený, topol bílý, lípu srdčitou či velkolistou, hloh obecný, dřín obecný, jilm habrolistý nebo muchovník velkokvětý. Do velké výše doroste i zimostráz obecný nebo líska turecká. Z jehličnanů jsou pro vysoké ploty vhodné opět rozmanité druhy smrku, tisu i zeravu, tvarovat můžeme i modřín opadavý či jalovec viržínský.
Nejčastěji se ploty sázejí jednodruhové. Pestřejší variantu lze vytvořit i z více druhů, pokud ovšem nemají příliš rozdílné požadavky na stanoviště. Hodí se k tomu například růže, trnky a jiné keře s ozdobnými květy a plody. Kde v zimě prosvětlenější plot nevadí, můžeme využít opadavých stromů a keřů, které na podzim znásobí barevnou krásu hřiště nebo zahrady.


Green 3/2017

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

je malý. Neživý, a tak mu jsou emoce cizí. Předmět, který nemá oči, postrádá uši a ďolíkatý povrch nemá pro parádu. Nesmí vážit víc než 45,93 gramů a být menší než 42,7 milimetrů. Všechny jeho vrstvy musí být symetrické. Kdo má větší ruce, schová ho do dlaně celý.

Ano, určitě hádáte správně, řeč je o golfovém míčku, bez kterého se golfová hra ani žádný hráč golfu neobejde. Po světě jich létají miliardy. Špičkoví hráči je vystřelují rychlostí 250 kilometrů za hodinu. V nabidce jsou ty normální, ale i druhy, které vám vyrazí dech svými nachytávkami. Exploder míček po odpalu vybuchuje. Jetstreamer ze sebe po drivu vypustí tenkou stuhu. Unputtball při patování poskakuje a mění směr. V případě žertovného Phantomu nikdy neodhadnete kam poletí, dělá si, co chce. Tím ale vynalézavost výrobců golfových míčků zdaleka nekončí. K mání jsou míčky barevné, svítící, ale třeba takové, které se ihned po úderu rozpadnou. Anebo míčky, které se ve vodní překážce nepotopí, ale pohupují se na hladině. Tedy takové, o kterých se leccos dozvíte v materiálu Krč už nebude jako dřív.

Golfový míček jsem si do prvních řádek editorialu „zadrivoval“ zcela záměrně. Soudím totiž, že bílý projektil prolétl v tomto podzimním vydání téměř každým materiálem, více než kdy jindy. Jen namátkou – seminářovým Rožnovem, zeleným Grabštejnem, Berounem s Tatrou plnou písku, ME seniorů v Karlových Varech a v Cihelnách či Hlubokou nad Vltavou s nepotopeným Titanicem… A hlavně reportážním ohlédnutím za Výročním turnajem Českého svazu greenkeeperů na Malevilu. Znovu se na něm potvrdilo, že greenkepeři s golfovým míčkem kamarádí, dobře mu rozumějí a ovládají. Liberecký Jakub Daňko vystačil na zdolání kopcovitého hřiště v dešti a chladu jen s 80 ranami a získal tak na rok do svého držení titul Nejlepší hrající greenkeeper. Blahopřejeme!

Podzimní Green je plný dalších zajímavostí, novinek a inspirace. Rozhodně doporučujeme k vašemu laskavému přečtení zejména brněnské 5. Polní dny ETS a líšnické setkání se svazovými Patrony. Zaujmout by Vás také mohla Trochu jiná Itálie i křížovka se společností Platan Protivín. A neměli byste si nechat ujít také informaci, že vinobraní nemá být jen o kelímku s burčákem.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan