ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Stavíme golfové hřiště

datum 08.02.2019 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Při rozvrhu základního rozpočtu se můžete opřít o evropské zkušenosti. Z celkových průměrných nákladů činí náklady na přípravu výstavby 11 procent. Z nich největší díl, kolem 45 procent, investor zaplatí za design hřiště, třetinu za konzultace a inženýrské služby a necelou čtvrtinu za potřebná povolení. Povolení Přípravná fáze zabere v průměru více než dva roky z celkových čtyř let, s nimiž je nutné na stavbu hřiště počítat. Nejdéle, v průměru 18 měsíců, trvá získávání potřebných povolení. Přestože jsou golfová hřiště ve své podstatě vlastně udržované, věčně zelené a lidmi využívané lesoparky, na jdou se při jejich výstavbě různá ekologická sdružení, která tvrdě útočí na investora a obviňují ho z devastace životního prostředí. Ekologie? Například jedna organizace rakouských Zelených nedávno tvrdila, že golfové hřiště v údolí řeky Enns má na svědomí úbytek vzácného ptáka chřástala polního, jehož počet se v nedalekém mokřadu zmenšil o rovných 6 kusů. Ekologové střídavě argumentují zásahem vodního režimu biotopu a zásahem do krajinného rázu místa. Další vodou na „zelený“ mlýn je fakt, že golfová hřiště musí ke svému provozu používat pro trávníky speciální hnojiva a také chemické přípravky na ochranu rostlin. Hnojení trávníků V diskusi s nejrůznějšími aktivisty může investorovi pomoci posudek firem se specializací na životní prostředí. Moderní hnojiva pro trávníky golfových hřišť lze dávkovat tak, že jsou zcela trávníkem využita a ke kontaminaci vod na okolního prostředí nedochází. Golfisté přece nechtějí zamořit pozemky chemií a nebojí se investovat do ekologie, byť je to pro ně o něco dražší. Mimo to existuje i ekologická alternativa hnojení například pomocí kalifornských žížal. Základem je projekt Na rozdíl od tenisu či jiných her pro golf platí, že žádné hřiště není stejné. Rozdílné jsou jak terény, rozlohy, množství a charaktery překážek, tak i délky jamek a jejich pary. Pro stavbu hřiště je nejlepší mírně zvlněná a možná i bezcenná krajina. Různá mokřiska, kameniště nebo i černé skládky, protože potom je snazší získat potřebná povolení. K tomu, aby se dílo podařilo, je potřeba využít nejen krásné a úžasně členité české krajiny s bezpočtem statků, zámků a dalších zajímavých staveb, kolem kterých se dá golfové hřiště založit. Jako u všech krajinářsko architektonických projektů, také u stavby golfového hřiště musí jeho architekt vytvořit syntézu mezi cíly a prostředky zákazníka, vlastnostmi lokality, nejrůznějšími omezeními (administrativními, zákonnými, ekologickými), harmonogramem a schopnostmi stavbařů. Tvarování hřiště se pochopitelně provádí s respektem ke golfové hře a jejím pravidlům. Nelze vytvořit neobyčejnou krajinu a zanedbávat potřeby samotné hry. Důležitý architekt Nicméně dobrý architekt by měl využít všechny plusy krajiny a například krásné, cenné stromy zakomponovat do celku. Správné golfové hřiště je tedy určitý hlavolam složený z částí, které do sebe musí per fektně zapadat. Komunikace, parkoviště, místo na tréninkové hřiště, takzvaný driving range a zázemí. Lidi nechtějí chodit z jednoho místa na druhé někam daleko. Rozpočet Z restaurace by měli jít na driving, potom na odpaliště, na první, druhou a další jamku a tak dále. Hodně se toho dá pokazit. Zejména při špatné finanční rozvaze. Kvalitní devítijamkové hřiště na 25ti až 30ti hektarech u nás stojí 12 až 40 milionů korun. To je ale cena bez klubovny, bez parkovišť, bez komunikací, tedy čistě jen za plnohodnotné hřiště. Sen versus údržba Architekt golfového hřiště položí základ, ale je na správcích „greenkeeperech“, aby udrželi vysoký standard běžného každodenního používání. Proto je nutné, aby vaše golfové hřiště bylo navrženo tak, aby rozpočet na jeho údržbu byl v rozumných mezích. Přitom platí, že náročné návrhy zvyšují náklady na údržbu. Jestliže je návrh příliš náročný vzhledem k dostupnému rozpočtu na údržbu, vzhled hřiště a kvalita hry bude trpět. Jediným řešením s dlouhodobým efektem je pak přepracování koncepce hřiště tak, aby byl omezen rozsah ručních prací a bylo efektivněji využito strojů. Většina hřišť má však rozpočet na údržbu omezený a následně špatně udržované golfové hřiště odradí nejen od další hry, ale i od připojení ke klubu. Vybíravý golfista Golfisté mají možnost volby. Necestují do neatraktivního golfového klubu. Architekti počítají s tím, že provoz devítijamkového hřiště spolkne ročně zhruba pět milionů korun. 18jamkové může vyjít i na více než dvojnásobek, protože jde o normované hřiště, kde jsou požadavky na kvalitu vyšší. Výpočet architektů vychází z toho, že platíte sekání trávníků, zaměstnance, ale nejdražší je voda. Chcete li proto ušetřit, je nutné mít levný zdroj v podobě studní nebo rezervoárů. Bez vody nelze hřiště provozovat, protože kvalitní trávníky vyžadují denní zavlažování. Greenkeeper Na trávu je zase nutné najmout si odborníky, kteří se dokonale vyznají v jednotlivých odrůdách a jejich vhodnosti. I při ideálních přírodních podmínkách a při použití toho nejlepšího konstrukčního materiálu každé hřiště má omezenou kapacitu používání, protože je to živý útvar. Regenerace trávníku potřebuje čas. Rozsah hry by měl být řízen, a růst a výživa trávníku by měly být v rovnováze. Obecně však optimální využívání hřiště stanovit nelze. Liší se lokalita od lokality a záleží na konkrétních specifických podmínkách a délce hrací sezóny. Jamka k jamce Golfové hřiště se dá stavět postupně na etapy. To je alternativa hlavně pro méně movité investory. Uděláte šest jamek, určitý čas budete hrát, pak uděláte další tři a potom třeba dalších devět. Když je dobrá koncepce od začátku, tak i méně hodnotné mezistupně mohou nakonec být plusem v konečné podobě hřiště. To je ale potřeba dodržet projekt až do konečné fáze, což je zase práce kvalitního architekta, který není levný. Za studii, projekt na několik etap, všechna potřebná povolení, autorský dohled při provádění stavby a kolaudaci si architekt většinou z celkové investice „bere“ šest procent. Je to ale právě on, který může s využitím různých technologií projekt výrazně urychlit. Například pomocí trávníkových koberců rychle ozelenit plochy, které mohou hráči již za několik málo týdnů plně využívat. Lze také použít hydroosev k ozelenění svahů. Směs, která je přitom aplikována na povrch půdy obsahuje mezi jiným hnojiva a půdní kondicionéry, které mají za úkol podpořit počáteční růst rostlin v těchto velmi nepříznivých podmínkách. Úspěch celého projektu vašeho golfového hřiště je samozřejmě závislý také na správné volbě technologického vybavení. Ať už jde o techniku na údržbu travnatých ploch, vybavení driving range a v neposlední řadě zavlažovací systém. Počítačové modifikování závlahových programů což vede k výraznému snižování spotřeby vody a k omezení provozních nákladů. Například tím, že vám umožní regulovat aplikaci závlahových dávek na svazích, na plochách se zhoršenou vsakovací schopností a na těžkých, například jílovitých půdách. Rozdělením závlahových dob podle vsakovacích schopností a vkládáním přestávek na vsakování optimálně využívá aplikovanou vodu, omezuje nebezpečí eroze a snižuje povrchový odtok, který by jinak odvedl nevyužitou vodu pryč bez užitku. Stačí zvolit číslo hřiště, číslo jamky, typ plochy a dobu zavlažování a program dokončí zbývající. Text: Zdeněk Lodyha

Green 1/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

letos začínáme již šestnáctou jarní sezonu, kdy nezávislý odborný čtvrtletník GREEN pravidelně vychází. V editorialu jeho prvního čísla, jehož výrobu si ČSG v roce 2003 zadal u vydavatelství Unigolf, čteme: „Greenkeeping je v zahraničí velmi respektovaný obor (i v Čechách si už hráči rychle zvykají na stále vyšší standardy z hlediska dokonalosti herních povrchů), podle nás si zaslouží odpovídající kvalitní tiskovinu… máme nemalé ambice stát se vítaným pomocníkem všech vás, kteří ke své práci potřebujete spíš odborné a zasvěcené informace… vycházet bude na minimálně 16 křídových stranách v plnokrevném provedení... a cíleně rozesílán všem členům ČSG, do všech golfových klubů jejich prezidentům, manažerům a konkrétním správcům hřišť, také do významných českých vzdělávacích center včetně Vysoké školy zemědělské v Praze a Mendelovy univerzity v Brně.“

Těší mě, že minimálně dva poslední „závazky“ se nám postupně podařilo naplnit (a stále daří) více než dobře. Na GREEN dnes narazíte v klubovnách golfových klubů a fotbalových týmů nejen v celé České i Slovenské republice, na pracovních stolech profesionálů – trávníkářů, na odborných akcích i na zajímavých událostech vyloženě sportovního nebo společenského významu…

Je to tak trochu malý zázrak, že náš časopis, fungující pouze z vlastních zdrojů, se nejen prosadil, ale i udržel v konkurenci velkých celků. Ty mají naprosto jiné možnosti a finanční prostředky. Všechno je samozřejmě o každodenní práci. Nás, spolupracujících kolegů a svazových firemních Patronech. Ale především je to o vás, o našich čtenářích. Nadále přivítáme jakýkoliv projev vaší přízně, popřípadě nepřízně, nebo i doporučení, o čem byste si v novém Greenu nejraději přečetli. Bráníte nám rovněž usnout na vavřínech – proto jsme například do tohoto vydání přinesli novou grafiku. Jde o správný krok, podařil se? Těšíme se na další spolupráci! Jsme rádi a vážíme si toho, že vzhledem k vašemu zájmu můžeme působit v oblasti greenkeepingu, která je i díky vám plná dění a aktivit. Na základě toho je každé čtvrtletí o čem psát a informovat, a náš časopis má smysl.

Mimochodem, téměř na den přesně, v prvních únorových dnech před 300 lety, vyšla první česká periodická tiskovina. Kuriozitou bylo, že ještě nepoužívala titulky, takže byla dost nepřehledná. Zprávy v Sobotních (Outerních) Pražských poštovských novinách z rozličných zemí a krajin přicházející s obzvláštním Jeho císařské a královské milosti obdarované (tak zněl jejich celý název, poštovské proto, že vycházely v sobotu a v úterý – tedy ve dnech, kdy jezdila pošta, která je také rozvážela) byly sice datovány, ale řazeny nikoli chronologicky, ani podle důležitosti. Nýbrž tak, jak se redaktorovi dostaly do rukou. A to někdy, jak si lze dobře představit, trvalo celou věčnost.

Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce a radost z úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan