DOPORUČUJEME


Když stromky na jaře neraší

datum 06.04.2008 vlozil Luboš Procházka kategorie Trávníky

Může se vám stát, že zasazené stromky na jaře nevyraší, i když jste jim při výsadbě věnovali potřebnou péči. Přitom nejsou seschlé, ani poškozené mrazem. Co s tím, jak dál postupovat? Nabízíme recept soběslavské firmy RAŠELINA. „Víme, jak na to“ – říkají odborníci M. Komžík a J. Chudý.

Často se připisuje automaticky vina prodejci, od něhož jste stromek koupili. Obyčejně tomu tak ale není. Už při převzetí výpěstků za ně přibírá zodpovědnost kupující, protože je osobně přítomen při koupi. Kdyby byl výpěstek nekvalitní, může ho reklamovat hned. Když nevyraší až po výsadbě, chybu je třeba hledat někde jinde. Příčin bývá více, mezi hlavní však patří:
- Ztráta vody při přepravě
- Nesprávný postup při sázení
- Zanedbané zavlažování v období sucha
- Nedostatečný řez při výsadbě

Z vnějších příčin, které negativně ovlivňují ujmutí výpěstků, jsou silné zimní mrazy, průběh jarních teplot, nízká vlhkost vzduchu v jarním období a mechanické poškození, například ohryzem. Zakořeňování trvá někdy déle a u jednotlivých druhů je rozdílné. Když nám stromky nevyraší v průběhu května, je čas, abychom začali konat. Jak je zachránit?
- Stromky vykopeme z půdy a opětovně ostrým nožem seřízneme kořeny
- Namočíme je na 24 až 48 hodin do nádoby s vodou, aby získaly odpařenou vodu
- Znovu je zasadíme do půdy, zalijeme, seřízneme a pokračujeme v zalévání

Ve většině případů po takovém zásahu začnou stromky rašit. Když jsou viditelně poškozené mrazem, stačí někdy odstranit řezem poškozenou část až po zdravé dřevo a zvýšit zalévání. Místo řezu zatřeme štěpařským voskem, případně směsí Kuprikolu a latexu. Na dobré ujmutí stromků má příznivý vliv i nastlání půdy organickým materiálem. Může to být sláma, rašelina, piliny, kompost nebo listí. Tato vrstva chrání kořeny před poškozením mrazem, zabraňuje nadměrnému vypařování vody z půdy a po dobu vegetace udržuje dobrou půdní strukturu, zabraňuje růstu plevelů a podporuje mikrobiální činnost. Vysazené stromky hned po výsadbě chráníme před hryzcem vodním, hraboši a zajíci.
Pokud se stromky neprobudí, zářezem nožíku zjistíme, zda jsou ještě živé. Pokud ano, můžeme postup opakovat. Výhodnější však je velmi hluboké seříznutí výpěstku. Pokud ani toto nepomůže a stromek uhyne, lze výpěstek reklamovat - vždy je ale třeba donést celou rostlinu i s kořeny.
Odborníci ze soběslavské společnosti RAŠELINA Vám rádi poskytnou služby a produkty, případně doporučí řešení problémů souvisejících problematikou stále populárnějšího zeleného světa.

Kontakt: Rašelina a.s., Na Pískách 488/II, 392 18 Soběslav, tel.: 381522 636, 381 522 637, fax: 381 521 247
www.hortus.raselina.cz, www.raselina.cz


Green 3/2017

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

je malý. Neživý, a tak mu jsou emoce cizí. Předmět, který nemá oči, postrádá uši a ďolíkatý povrch nemá pro parádu. Nesmí vážit víc než 45,93 gramů a být menší než 42,7 milimetrů. Všechny jeho vrstvy musí být symetrické. Kdo má větší ruce, schová ho do dlaně celý.

Ano, určitě hádáte správně, řeč je o golfovém míčku, bez kterého se golfová hra ani žádný hráč golfu neobejde. Po světě jich létají miliardy. Špičkoví hráči je vystřelují rychlostí 250 kilometrů za hodinu. V nabidce jsou ty normální, ale i druhy, které vám vyrazí dech svými nachytávkami. Exploder míček po odpalu vybuchuje. Jetstreamer ze sebe po drivu vypustí tenkou stuhu. Unputtball při patování poskakuje a mění směr. V případě žertovného Phantomu nikdy neodhadnete kam poletí, dělá si, co chce. Tím ale vynalézavost výrobců golfových míčků zdaleka nekončí. K mání jsou míčky barevné, svítící, ale třeba takové, které se ihned po úderu rozpadnou. Anebo míčky, které se ve vodní překážce nepotopí, ale pohupují se na hladině. Tedy takové, o kterých se leccos dozvíte v materiálu Krč už nebude jako dřív.

Golfový míček jsem si do prvních řádek editorialu „zadrivoval“ zcela záměrně. Soudím totiž, že bílý projektil prolétl v tomto podzimním vydání téměř každým materiálem, více než kdy jindy. Jen namátkou – seminářovým Rožnovem, zeleným Grabštejnem, Berounem s Tatrou plnou písku, ME seniorů v Karlových Varech a v Cihelnách či Hlubokou nad Vltavou s nepotopeným Titanicem… A hlavně reportážním ohlédnutím za Výročním turnajem Českého svazu greenkeeperů na Malevilu. Znovu se na něm potvrdilo, že greenkepeři s golfovým míčkem kamarádí, dobře mu rozumějí a ovládají. Liberecký Jakub Daňko vystačil na zdolání kopcovitého hřiště v dešti a chladu jen s 80 ranami a získal tak na rok do svého držení titul Nejlepší hrající greenkeeper. Blahopřejeme!

Podzimní Green je plný dalších zajímavostí, novinek a inspirace. Rozhodně doporučujeme k vašemu laskavému přečtení zejména brněnské 5. Polní dny ETS a líšnické setkání se svazovými Patrony. Zaujmout by Vás také mohla Trochu jiná Itálie i křížovka se společností Platan Protivín. A neměli byste si nechat ujít také informaci, že vinobraní nemá být jen o kelímku s burčákem.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan