DOPORUČUJEME


Když stromky na jaře neraší

datum 06.04.2008 vlozil Luboš Procházka kategorie Trávníky

Může se vám stát, že zasazené stromky na jaře nevyraší, i když jste jim při výsadbě věnovali potřebnou péči. Přitom nejsou seschlé, ani poškozené mrazem. Co s tím, jak dál postupovat? Nabízíme recept soběslavské firmy RAŠELINA. „Víme, jak na to“ – říkají odborníci M. Komžík a J. Chudý.

Často se připisuje automaticky vina prodejci, od něhož jste stromek koupili. Obyčejně tomu tak ale není. Už při převzetí výpěstků za ně přibírá zodpovědnost kupující, protože je osobně přítomen při koupi. Kdyby byl výpěstek nekvalitní, může ho reklamovat hned. Když nevyraší až po výsadbě, chybu je třeba hledat někde jinde. Příčin bývá více, mezi hlavní však patří:
- Ztráta vody při přepravě
- Nesprávný postup při sázení
- Zanedbané zavlažování v období sucha
- Nedostatečný řez při výsadbě

Z vnějších příčin, které negativně ovlivňují ujmutí výpěstků, jsou silné zimní mrazy, průběh jarních teplot, nízká vlhkost vzduchu v jarním období a mechanické poškození, například ohryzem. Zakořeňování trvá někdy déle a u jednotlivých druhů je rozdílné. Když nám stromky nevyraší v průběhu května, je čas, abychom začali konat. Jak je zachránit?
- Stromky vykopeme z půdy a opětovně ostrým nožem seřízneme kořeny
- Namočíme je na 24 až 48 hodin do nádoby s vodou, aby získaly odpařenou vodu
- Znovu je zasadíme do půdy, zalijeme, seřízneme a pokračujeme v zalévání

Ve většině případů po takovém zásahu začnou stromky rašit. Když jsou viditelně poškozené mrazem, stačí někdy odstranit řezem poškozenou část až po zdravé dřevo a zvýšit zalévání. Místo řezu zatřeme štěpařským voskem, případně směsí Kuprikolu a latexu. Na dobré ujmutí stromků má příznivý vliv i nastlání půdy organickým materiálem. Může to být sláma, rašelina, piliny, kompost nebo listí. Tato vrstva chrání kořeny před poškozením mrazem, zabraňuje nadměrnému vypařování vody z půdy a po dobu vegetace udržuje dobrou půdní strukturu, zabraňuje růstu plevelů a podporuje mikrobiální činnost. Vysazené stromky hned po výsadbě chráníme před hryzcem vodním, hraboši a zajíci.
Pokud se stromky neprobudí, zářezem nožíku zjistíme, zda jsou ještě živé. Pokud ano, můžeme postup opakovat. Výhodnější však je velmi hluboké seříznutí výpěstku. Pokud ani toto nepomůže a stromek uhyne, lze výpěstek reklamovat - vždy je ale třeba donést celou rostlinu i s kořeny.
Odborníci ze soběslavské společnosti RAŠELINA Vám rádi poskytnou služby a produkty, případně doporučí řešení problémů souvisejících problematikou stále populárnějšího zeleného světa.

Kontakt: Rašelina a.s., Na Pískách 488/II, 392 18 Soběslav, tel.: 381522 636, 381 522 637, fax: 381 521 247
www.hortus.raselina.cz, www.raselina.cz


Green 2/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

vedro a vedro, suchá tráva, vyprahlá zem. Mraky se jen proženou a požehnaný (nepřívalový) déšť zalévá krajinu někde jinde. Líšnice nebo Pyšely bojovaly na jaře ze všech sil. Naštěstí obě hřiště odolala, s některými z vás jsme se mohli osobně přesvědčit, že se dostaly dokonce do top kondice (viz materiál na s. 6, resp. na s. 10). „O krásné jaro a podzim jsme však na desítky let přišli,“ však zdvíhá prst přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, která tvrdí, že chyba je na straně člověka. Může za extrémy příroda, nebo my?

S příchodem července hlásilo několik míst v Česku rekordně chladné počasí. Teploty se v noci pohybovaly kolem pěti stupňů Celsia a na horách mrzlo. Průměrná teplota klesla na přesných 4,8 stupňů Celsia, a to bez výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony. Z více než poloviny stanic s alespoň třicetiletou historií záznamů hlásili meteorologové dokonce rekordy (v Přerově pro druhou červencovou noc padl rekord pocházející z roku 1892). K situaci přispěla projasněná obloha, bezvětří a také studený vzduch ze severu. „Koktejl pesticidů zabíjí včely, padneme na držku,“ přitvrzuje Jakub Hruška. „Na čase je výrazně zdražit vodu – aspoň tedy pro ty, kteří s ní plýtvají. Musíme změnit zemědělství, lesnictví a hlavně si zvyknout na extrémy.“

Podle hydrologů už podobné suché období jako nyní zažila zdejší krajina v minulosti. Z diskuse, co mohou znamenat tři suché roky mezi lety 2014 a 2017, mají hydrologové v dalším suchém roce 2018 málo potěšitelnou prognózu. Se suchem se prý budeme muset vyrovnávat ještě dalších 20 let. Tuto předpověď opírají o minulost. Současná sucha se dají podle nich srovnat se situací v druhé polovině 19. století. Tehdy vlivem suššího počasí i špatného hospodaření v krajině trápil nedostatek vody české území právě zmíněných 20 let.

Máte strach ze změn? zeptal jsem se držíc dva poslední Greeny v ruce Kláry Spilkové, v současnosti nejlepší české profesionální hráčky. Říká se, že změna je život... „Strach jsem mívala, teď už ne,“ odpověděla mi s úsměvem. „To už mi říkal táta: Počkej si na konec sezony a pak dělej změny. Jestli má nějaká změna přijít, tak přijde a není čeho se bát. Je to přirozený vývoj.“

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení, hodně zdraví, štěstí i trávníkářských úspěchů a hlavně - Nebojte se změn!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan