DOPORUČUJEME


Všudehrálů stále přibývá

datum 14.06.2018 vlozil Jiří Kryšpín kategorie Zajímavosti

Na sklonku minulého roku překonal počet všudehrálů číslo 150, k začátku června je 153 všudehrálů. Přestože se započítávají pouze odehraná česká hřiště, do všudehrálského spolku vstupují i Slováci. Při pohledu na všudehrálský žebříček zjistíte, že mezi těmi 153 hráči je 17 žen a zbytek jsou samí muži. Sběratelství – v tomto případě odehraných golfových hřišť - je evidentně spíše mužská záležitost. Pro vstup mezi všudehrály je potřeba splnit podmínku hrát na minimálně 60 českých golfových hřištích, nezáleží, jestli se jedná o 6jamková hřišťátka, či 36-ti jamkové areály. Za každý je jeden bodík - a za dosažení kýžené šedesátky i bronzový všudehrálský odznak. Jestliže hráč dosáhne osmdesátky odehraných hřišť – takových je 39 všudehrálů, získává stříbrný a ti z nich, kteří dosáhnou stovky, tak zlatý odznak. Sto a více českých hřišť má obejito 13 všudehrálů. Ve statistikách zůstávají mezi odehranými i hřiště zrušená, proto mají někteří hráči u svého jména uvedeno více odehraných hřišť, než je jich momentálně v Česku k dispozici. Za od poslední statistiky v červnu 2017 přibylo 20 všudehrálů, což je nejnižší počet od vzniku spolku (2014 – 50 hráčů, 2015 – 30, 2016 – 25, 2017 – 29). Je to dáno tím, že povědomí o spolku už je natolik silné, že nahodile přibyvších už je minimum, spíše přibývají ti, pro něž bylo dosažení mety výzvou, a cíleně na jejím zvládnutí pracovali. Také se spolek omlazuje, přibývají mladší - dnes je průměrný věk všudehrála 53 let. Věkové spektrum je od 14 do 77 let. Nejvíce je padesátníků – 57, čtyřicátníků je 46, poté jsou šedesátníci, kam se řadí 32 všudehrálů. Také herní kvalita je znát. Průměrný hcp všudehrálů je 15,6. Třicet pět členů má jednociferný, dalších 77 pod dvacet. Vyšší hcp než třicet má jen osm všudehrálů. Kontakt a bližší informace: Jiří KRYŠPÍN, www.vsudehralove.cz, GREEN 2/2018

Green 1/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

chyby a omyly patří k lidskému životu. Pokud se však z nich poučíme a naše vědomosti průběžně korigujeme, postupujeme neustále vpřed. Sám velký Aristoteles ve své době tvrdil například, že lidé s většími hlavami potřebují více spánku…

Mám za to, že podnětných a jistě dobře myšlených citovaných pravd jsme v tomto Greenu přinesli opravdu hodně. Rozhodně jsme s nimi nešetřili. Příklady? „Důležitější než rychlost je pro hráče „pravdivost“ greenů, to znamená valivost míčku bez výrazného horizontálního nebo vertikálního úhybu. Rychlé, ale „skákavé“ greeny nikdo neocení.“ nebo „Meteorologům vycházejí předpovědi poměrně často. Musím ale pominout fakt, že i když předpověď vyšla a na té Jižní Moravě opravdu pršelo, tak zrovna ta Kaskáda neschytala zase ani kapku.“ A do třetice: „Existuje velmi mnoho rozhodnutí, kterými ovlivníte nákladnost péče o hřiště i jeho hratelnost. Jednu zásadní věc ale určitě udělejte – odstraňte všechny vysoké porosty v místech, kde by slabým hráčům (k tomu se skoro nikdo nahlas nepřizná, čest všem výjimkám – pzn. red.) překážely. Rádi pak přijedou příště znovu.“

Myslím, že ani jeden z citátů nespadá vyloženě do kategorie „Omylové“. Existence omylů je však přirozená a neměla by nás udivovat. Koneckonců, svět omylů je napínavý jako detektivka od Agathy Christie. A taky chvílemi až k zulíbání úsměvný! Posuďte sami:

V zakládací listině berlínské akademie věd (rok 1700!) se píše, že „prezident akademie je dále povinen ze všech sil přispívat k vyhubení vlkodlaků, permoníků, draků, vodních žínek a bludiček… Aby byl lid účinně vybídnut k této bohulibé činnosti, vypisuje se na vypátrání každé z těchto příšer, ať už je odhalena v děrách, jamách, jeskyních nebo na jezerech, odměna 6 tolarů“. Pobaví výrok francouzského akademika Lalandeho v Journal de Paris v roce 1782 o tom, že je nade vší pochybnost dokázána nemožnost člověka zvednout se do vzduchu, nebo se v něm alespoň udržet Škoda, že to bylo zveřejněno jen necelý rok před vzletem první montgolfiéry s lidskou posádkou…

Vynikající technik Osborne Reylnods prohlásil v roce 1898, že elektřina nemůže být nikdy praktickou formou síly, protože ztráty vzniklé ve vedení jsou příliš velké. Bylo by snazší užívat provazových poháněcích pásů, které by šly od kladky ke kladce, takže by se táhly na míle po celém kraji. A je pravda, že dědeček greenkeeper má rád babičku greenkeeperku jen pro to, že se o něj stará? Mýliti se je opravdu lidské a my doufáme, že jsme se vyložených citovaných nepravd vyvarovali nejen v tomto jarním Greenu, ale bude tomu tak i nadále v jeho dalších vydáních.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů v nové sezóně 2018!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan