DOPORUČUJEME


Ze stovek jedinců k nule

datum 10.02.2018 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Maskot pražské olympiády zřejmě vymřel, v pražských Letňanech viděli už jen jednoho sysla obecného. Od roku 2008 klesla populace ohroženého sysla na letišti v Letňanech ze stovek jedinců téměř k nule. Loni byl pozorován pouze jeden exemplář, uvedla mluvčí Agentury ochrany a přírody České republiky (AOPK) Karolína Šůlová. Letiště Letňany je od roku 2005 z důvodu populace ohrožených hlodavců národní přírodní památkou. Letňanský sysel se měl před lety stát symbolem olympijských her, které chtěl v Praze uspořádat tehdejší primátor Pavel Bém. Poněkud paradoxně zároveň chtěl hlavní stadión pro hry postavit právě v Letňanech, což by populaci hlodavců přinejmenším ohrozilo. Z Bémova ambiciózního a podle kritiků až megalomanského plánu nakonec s nástupem hospodářské krize sešlo a Praha v roce 2009 svou kandidaturu na pořádání her stáhla. AOPK provozuje záchranný program, ve kterém monitoruje a pokouší se podporovat populace sysla v desítkách lokalit po celé ČR. Právě při tomto monitoringu ochranáři loni zjistili, že v zemi žijící hlodavci z letňanského letiště téměř vymizeli. Pozorováním zaznamenala pouze jeden exemplář, takže s ohledem na velikost letiště se nepředpokládá, že by jich tam nyní celkově žilo více než pět. Před deseti lety přitom populace činila zhruba 650 jedinců. Od té doby každý rok kontinuálně klesala. Mohly mu vadit i velké koncerty Důvody pro zánik syslí populace nejsou zřejmé, podle Šůlové může být příčin řada. S ohledem na to, že jde o stepní druh, syslům nesvědčí přílišná vlhkost. Nemají také rádi vysokou trávu, ochranáři proto na vybraných lokalitách včetně Letňan zajišťují kosení. Hlodavce mohou také lovit kočky a další predátoři. V případě letňanského letiště zřejmě hrají roli i velké akce a koncerty, kterých se v lokalitě koná několik ročně. V poslední době tam hráli třeba AC/DC, Guns N’ Roses nebo Robbie Williams. Pravidelně se tam odehrává například studentský majáles. Všechny akce si musejí kvůli syslům vyjednat výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Nebyl vždy ohrožený I když je nyní sysel v Česku kriticky ohrožený, nebylo tomu tak vždy. „Sysel obecný ukazuje, jak může být osud živočišného druhu vrtkavý. V padesátých letech jich bylo tolik, že byl označován za zemědělského škůdce. Nyní je kriticky ohroženým druhem, který přežívá v ČR na posledních zhruba 37 lokalitách. Počet syslů se k loňskému roku odhaduje kolem 5000 jedinců,” uvedla mluvčí. Vznik letňanského letiště je datován do 20. let minulého století. V okolí působila továrna na vojenská letadla Letov, později také továrny Aero a Praga. V této oblasti se soustředil i letecký výzkum, od roku 1927 tam působí Vojenský letecký ústav studijní, nyní Výzkumný a zkušební letecký ústav. V areálu letňanského letiště funguje galerie, modelářské letiště, modelářská dráha, místo pro nacvičování golfových odpalů či off-road dráha. V blízkosti se nachází také Letecké muzeum Kbely. V roce 2010 bylo území letiště oploceno a není volně přístupné veřejnosti

Green 2/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

vedro a vedro, suchá tráva, vyprahlá zem. Mraky se jen proženou a požehnaný (nepřívalový) déšť zalévá krajinu někde jinde. Líšnice nebo Pyšely bojovaly na jaře ze všech sil. Naštěstí obě hřiště odolala, s některými z vás jsme se mohli osobně přesvědčit, že se dostaly dokonce do top kondice (viz materiál na s. 6, resp. na s. 10). „O krásné jaro a podzim jsme však na desítky let přišli,“ však zdvíhá prst přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, která tvrdí, že chyba je na straně člověka. Může za extrémy příroda, nebo my?

S příchodem července hlásilo několik míst v Česku rekordně chladné počasí. Teploty se v noci pohybovaly kolem pěti stupňů Celsia a na horách mrzlo. Průměrná teplota klesla na přesných 4,8 stupňů Celsia, a to bez výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony. Z více než poloviny stanic s alespoň třicetiletou historií záznamů hlásili meteorologové dokonce rekordy (v Přerově pro druhou červencovou noc padl rekord pocházející z roku 1892). K situaci přispěla projasněná obloha, bezvětří a také studený vzduch ze severu. „Koktejl pesticidů zabíjí včely, padneme na držku,“ přitvrzuje Jakub Hruška. „Na čase je výrazně zdražit vodu – aspoň tedy pro ty, kteří s ní plýtvají. Musíme změnit zemědělství, lesnictví a hlavně si zvyknout na extrémy.“

Podle hydrologů už podobné suché období jako nyní zažila zdejší krajina v minulosti. Z diskuse, co mohou znamenat tři suché roky mezi lety 2014 a 2017, mají hydrologové v dalším suchém roce 2018 málo potěšitelnou prognózu. Se suchem se prý budeme muset vyrovnávat ještě dalších 20 let. Tuto předpověď opírají o minulost. Současná sucha se dají podle nich srovnat se situací v druhé polovině 19. století. Tehdy vlivem suššího počasí i špatného hospodaření v krajině trápil nedostatek vody české území právě zmíněných 20 let.

Máte strach ze změn? zeptal jsem se držíc dva poslední Greeny v ruce Kláry Spilkové, v současnosti nejlepší české profesionální hráčky. Říká se, že změna je život... „Strach jsem mívala, teď už ne,“ odpověděla mi s úsměvem. „To už mi říkal táta: Počkej si na konec sezony a pak dělej změny. Jestli má nějaká změna přijít, tak přijde a není čeho se bát. Je to přirozený vývoj.“

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení, hodně zdraví, štěstí i trávníkářských úspěchů a hlavně - Nebojte se změn!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan