ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Lesk a bída dokonalého trávníku

datum 08.01.2008 vlozil Luboš Procházka kategorie Trávníky

Čistě travní monokultura (porost z jediného typu rostliny) je umělá a v našich zeměpisných podmínkách nepřirozená. Příroda má tendenci vytvářet pestrou skladbu rostlin, biodiverzitu, která podporuje sama sebe. Trávník, jak ho známe, proto není trvale udržitelný bez chemie, fyzické práce a času.

Škodí dokonalý sterilní trávník v parku nebo na vaší zahradě naší planetě? Představuje novodobou zelenou poušť? Vždyť neumožňuje život ani úkryt vůbec žádným živočichům… Ptáci, včely, motýli a další zvířata začínají mizet. Stejně tak mnohé kdysi běžné rostlinné druhy. Jediné tvory a květiny schopné přežít v naší travní monokultuře nazýváme škůdci a hubíme je chemicky…

Ano, je pravda, že golf mění své okolí a že tato krásná a gentlemanská hra provozovaná v upraveném a kultivovaném prostředí může být spojena i s velmi nežádoucími vlivy. Ale i jeho zapšklí nepřátelé musí na druhou stranu uznat (např. hřiště vybudovaná na bývalých skládkách a úložištích všeho možného – namátkou pražské Hodkovičky a Hostivař, mimopražské Kunětická Hora a Sokolov), že na tom golfu i mnoho dobrého jest…

První trávníky se vyskytly nejprve jako domácími zvířaty spásaná plocha kolem panských domů. Mít pěkný trávník tedy bylo známkou bohatství a moci, protože to ukazovalo, že máte dostatečný kus země a na něm stádečko krav a ovcí. Po průmyslové revoluci množství zvířat už nebylo jako známka bohatství, ale trávník se stejně stal symbolem společenského postavení. Znamenalo to, že máte víc země, než potřebujete účelně využít. Později se trávníky začaly společně s lidmi stěhovat do měst, a stále se zmenšovaly. Spásání a ruční sečení bylo nahrazeno automatickou, přírodními zdroji plýtvající a bezúčelnou krávou – tedy sekačkou. Přitom jeden metr přírodní louky obsahuje více rostlinných a živočišných druhů než nekonečné kilometry trávníků.
XX. století zažilo explozi v zakládání trávníků – když komerční zájmy začaly produkovat nekonečné množství osiva, hnojiv, pesticidů, herbicidů, zahradní a zavlažovací techniky. Firmy na budování zahrad tak objevily levný způsob, jak založit drahou zahradu. Stačí rozprostřít relativně tenkou vrstvu úrodné půdy na cokoliv, co se na místě nachází, a rozložit hotové travní koberce. Velká plocha vypadá podle uznávaných měřítek luxusně a osázet obvod zahrady je už snadné.

K zamyšlení několik údajů z USA:
- $ 25 miliard (dolarů!!!) je utraceno za jediný rok na nákup produktů na trávníkovou péči
- $ 5. 250 milionů je utraceno za hnojiva
- $ 700 milionů je utraceno za 28 milionů kilogramů jedovatých syntetických pesticidů
- Mezitím bylo za rok vysázeno 20 milionů akrů nových trávníků a průměrné město použilo na závlahu trávníků 30 až 60% své veškeré pitné vody
- Průměrný příměstský trávník (7,6 m x 12,2 m) spolkne 45,500 litrů pitné vody za léto. Stačilo by přitom vysadit sucho tolerující luční porost nebo vhodné půdokryvné rostliny, které nepotřebují žádnou zálivku.
Trávníkové šílenství (doslova hysterie) v USA nezná mezí, a Česká republika začala tento trend kopírovat. Trávníky jsou třetí největší zemědělské odvětví na světě. Je pravděpodobné, že v západním světě průměrný člověk stráví více hodin, více peněz, více energie a více přírodních zdrojů péčí o trávník, než se děje v jakékoliv jiné oblasti zemědělství v rozvojových zemích - zatímco v jiných koutech světa stále lidé umírají hlady.
Trávník je od slova trávit? Mnoho pesticidů a herbicidů nikdy nebylo pořádně testováno na toxicitu pro člověka a živočichy. Podle NCAMP (Americká koalice proti zneužívání pesticidů) 13 z nejběžněji používaných pesticidů pro trávníky může způsobovat rakovinu, 14 jich může způsobovat narození dítěte s vadami, 21 jich může poškodit nervový systém, 15 jich může poškodit játra nebo ledviny a 30 z nich poškozuje nebo dráždí pokožku. O pesticidu MCPA používaném jako přídavek do ostatních přípravků na trávníky bylo zjištěno, že poškozuje mozkovou krevní bariéru, která chrání před neurologickými onemocněními. U organofosfátových pesticidů se zase ukázalo, že způsobují ztráty paměti a zkracují dobu koncentrace. Jsou extrémně nebezpečné pro děti i v malých dávkách. Přesto se stále používají. Jiné studie spojují dlouhodobé používání pesticidů s rakovinou prostaty, mozku a plic.

Odhaduje se, že ročně je v USA otráveno 67 milion ptáků legálně používanými pesticidy. Tyto přípravky jsou nesprávně používány především majiteli rodinných domků, což zvyšuje nebezpečí škodlivosti. Hnojiva zase bývají často předávkována a odplavují se do blízkých vodních zdrojů. Stejně zřejmý je i problém s jejich produkcí, při níž se plýtvá fosilními palivy na výrobu a transport, což nemalou měrou urychluje globální oteplování planety. Předpokládá se, že 44% veškeré vody spotřebované v domácnostech v Kalifornii bylo použito na závlahu trávníků. V mnoha oblastech jsou kdysi obrovské zásoby podzemních vod už téměř vyčerpány. Výroba zahradní techniky využívá energii, vyčerpává přírodní zdroje a způsobuje znečištění, stejně tak jako technika samotná. Motory sekaček v USA spotřebují každý rok více než 580. 000 000 galonů benzínu (2,088 miliardy litrů!!!) Používat motorovou sekačku 1 hodinu vyprodukuje tolik znečištění jako ujet 560 km autem! A k tomu je ještě nutné připočítat elektrické sekačky, kvůli kterým se při výrobě elektřiny pálí uhlí nebo produkuje radioaktivní odpad.
Některá kanadská města se už od roku 1990 bouří proti tzv. kosmetické chemii, jak se zbytečným chemikálií stříkaným na trávníky říká. Kanadskému městu Hudson v Quebecku se jako prvnímu podařilo k nelibosti firem zaměřených na chemické ošetřování trávníků prosadit zákon o naprostém zákazu veškerých chemických pesticidů a hnojiv. Přičinila se o to občanská sdružení, jejichž členové jsou především matky starající se o zdraví svých dětí. Nechtějí, aby si jejich děti hrály na neustále chemicky ošetřovaných hřištích a parkových trávnících. Tento zákaz platí jak pro veřejné tak i soukromé plochy. Vzdorující postřikové firmy tento zákaz porušily a následně u soudu prohrály. Soudce prohlásil, že zájem veřejného zdraví je pro město přednější a doporučil jim zaměřit se na poskytování ekologické péče o trávníky. Mnoho měst v Kanadě zanedlouho následovalo příkladu a byl prosazen stejný zákon.
Zdroj: internet


Green 4/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

podařilo se vám o Vánocích vyhnout legendární ruské pohádce Mrazík, kterou zná už nazpaměť pomalu každý? Zavoněl ve vaší kuchyni dozlatova upečený pták s křupavou kůrčičkou, třeba kachna nebo kuře, a tak hrozilo, že vám štěstí ulétne z domu? Zvolili jste k novoroční mu obědu raději čočku (plní přání mít u sebe peníze po celý rok), nebo jste si pochutnali na prasečím rypáčku (malé prase je symbolem štěstí)? Možná však, že jste si sváteční atmosféru spojili hlavně s výrobou domácího svařáku, nebo pečením/spíše sušením sněhových bílých pusinek. Ale možná jste se nijak nepřemáhali, nestresovali. Nic z toho přece nebylo povinné...

V naší redakci (dvacet let ve stejném složení) jsme rčením, příslovím či pranostikám nepropadli, ale stejně jsme se lehkému chvění kolem žaludku úplně neubránili. Do semilské tiskárny jsme totiž ve dnech na přelomu starého a nového roku začali posílat nový zimní Green. Odvedli jsme dobrou práci, podařilo se nám připravit vydání, které nezklame? A které inspiruje a bude již tradičně splňovat vysoké odborné požadavky? A taky na nic důležitého nezapomene - třeba na sladkou společenskou tečku za uplynulou sezónou, průlomovou mimo jiné záštitou České golfové federace nad historicky první Cenou Českého svazu greenkeeperů.

„Dohodli jsme se na principu, který by měl v rámci Večera českého golfu s ohledem na snad nově vzniklou tradici probíhat. Bylo zde hodně večerů, na kterých ani nepadlo slovo greenkeeper, přestože jsme jako svaz členem federace a jsme velmi činní,“ říká na straně 21 v materiálu „Český golf ocenil nejlepší“ pan Michal Voigts, předseda ČSG. „Jsme rádi, že si vedení ČGF uvědomuje, že greenkeepeři jsou nedílnou součástí rozvoje byznysu v českém golfovém prostředí a že je potřeba je také trochu zviditelnit,“ těší Voigtse nově vyvinutý zájem o propagaci oboru, ve kterém nelze bodově hodnotit, jako třeba u krasobruslení. „Greenkeeping není disciplína, která by se měla ohodnocovat slovem nejlepší. Bylo by nešťastné lacině vyzdvihnout jméno některého z aktivních greenkeeperů z našich nejlepších hřišť, kde jsou podmínky pro práci úplně jiné než na lidové devítce mimo velká města,“ upřesňuje Michal Voigts s tím, že oceněného (letos pana Jaroslava Pavelčáka) vybral výkonný výbor, který má největší povědomí o tom, kdo a jak se o rozvoj greenkeepingu v Česku zasloužil. Sluší se dodat, že ČSG slaví v těchto dnech dvacet let své existence. Historické chvíle spojené se založením budou oficiálně slavnostně připomenuty na výroční konferenci, která se bude ve dnech 12. – 13. února konat s tradičním odborným seminářem v prostorách ČZU v Praze – Suchdole.

Někdo má v plánu velké změny a jiný naopak neplánuje měnit nic, protože je spokojený. Ale co si budeme povídat, 2020 zní velkolepě! Je to kulaté, jubilejní, mělo by to stát za to! Takže, co máte v plánu vy?



Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce

a hodně trávníkářských úspěchů!



LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor


KALENDÁŘ AKCÍ


» zobrazit všechny akce



Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan