ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Lesk a bída dokonalého trávníku

datum 08.01.2008 vlozil Luboš Procházka kategorie Trávníky

Čistě travní monokultura (porost z jediného typu rostliny) je umělá a v našich zeměpisných podmínkách nepřirozená. Příroda má tendenci vytvářet pestrou skladbu rostlin, biodiverzitu, která podporuje sama sebe. Trávník, jak ho známe, proto není trvale udržitelný bez chemie, fyzické práce a času.

Škodí dokonalý sterilní trávník v parku nebo na vaší zahradě naší planetě? Představuje novodobou zelenou poušť? Vždyť neumožňuje život ani úkryt vůbec žádným živočichům… Ptáci, včely, motýli a další zvířata začínají mizet. Stejně tak mnohé kdysi běžné rostlinné druhy. Jediné tvory a květiny schopné přežít v naší travní monokultuře nazýváme škůdci a hubíme je chemicky…

Ano, je pravda, že golf mění své okolí a že tato krásná a gentlemanská hra provozovaná v upraveném a kultivovaném prostředí může být spojena i s velmi nežádoucími vlivy. Ale i jeho zapšklí nepřátelé musí na druhou stranu uznat (např. hřiště vybudovaná na bývalých skládkách a úložištích všeho možného – namátkou pražské Hodkovičky a Hostivař, mimopražské Kunětická Hora a Sokolov), že na tom golfu i mnoho dobrého jest…

První trávníky se vyskytly nejprve jako domácími zvířaty spásaná plocha kolem panských domů. Mít pěkný trávník tedy bylo známkou bohatství a moci, protože to ukazovalo, že máte dostatečný kus země a na něm stádečko krav a ovcí. Po průmyslové revoluci množství zvířat už nebylo jako známka bohatství, ale trávník se stejně stal symbolem společenského postavení. Znamenalo to, že máte víc země, než potřebujete účelně využít. Později se trávníky začaly společně s lidmi stěhovat do měst, a stále se zmenšovaly. Spásání a ruční sečení bylo nahrazeno automatickou, přírodními zdroji plýtvající a bezúčelnou krávou – tedy sekačkou. Přitom jeden metr přírodní louky obsahuje více rostlinných a živočišných druhů než nekonečné kilometry trávníků.
XX. století zažilo explozi v zakládání trávníků – když komerční zájmy začaly produkovat nekonečné množství osiva, hnojiv, pesticidů, herbicidů, zahradní a zavlažovací techniky. Firmy na budování zahrad tak objevily levný způsob, jak založit drahou zahradu. Stačí rozprostřít relativně tenkou vrstvu úrodné půdy na cokoliv, co se na místě nachází, a rozložit hotové travní koberce. Velká plocha vypadá podle uznávaných měřítek luxusně a osázet obvod zahrady je už snadné.

K zamyšlení několik údajů z USA:
- $ 25 miliard (dolarů!!!) je utraceno za jediný rok na nákup produktů na trávníkovou péči
- $ 5. 250 milionů je utraceno za hnojiva
- $ 700 milionů je utraceno za 28 milionů kilogramů jedovatých syntetických pesticidů
- Mezitím bylo za rok vysázeno 20 milionů akrů nových trávníků a průměrné město použilo na závlahu trávníků 30 až 60% své veškeré pitné vody
- Průměrný příměstský trávník (7,6 m x 12,2 m) spolkne 45,500 litrů pitné vody za léto. Stačilo by přitom vysadit sucho tolerující luční porost nebo vhodné půdokryvné rostliny, které nepotřebují žádnou zálivku.
Trávníkové šílenství (doslova hysterie) v USA nezná mezí, a Česká republika začala tento trend kopírovat. Trávníky jsou třetí největší zemědělské odvětví na světě. Je pravděpodobné, že v západním světě průměrný člověk stráví více hodin, více peněz, více energie a více přírodních zdrojů péčí o trávník, než se děje v jakékoliv jiné oblasti zemědělství v rozvojových zemích - zatímco v jiných koutech světa stále lidé umírají hlady.
Trávník je od slova trávit? Mnoho pesticidů a herbicidů nikdy nebylo pořádně testováno na toxicitu pro člověka a živočichy. Podle NCAMP (Americká koalice proti zneužívání pesticidů) 13 z nejběžněji používaných pesticidů pro trávníky může způsobovat rakovinu, 14 jich může způsobovat narození dítěte s vadami, 21 jich může poškodit nervový systém, 15 jich může poškodit játra nebo ledviny a 30 z nich poškozuje nebo dráždí pokožku. O pesticidu MCPA používaném jako přídavek do ostatních přípravků na trávníky bylo zjištěno, že poškozuje mozkovou krevní bariéru, která chrání před neurologickými onemocněními. U organofosfátových pesticidů se zase ukázalo, že způsobují ztráty paměti a zkracují dobu koncentrace. Jsou extrémně nebezpečné pro děti i v malých dávkách. Přesto se stále používají. Jiné studie spojují dlouhodobé používání pesticidů s rakovinou prostaty, mozku a plic.

Odhaduje se, že ročně je v USA otráveno 67 milion ptáků legálně používanými pesticidy. Tyto přípravky jsou nesprávně používány především majiteli rodinných domků, což zvyšuje nebezpečí škodlivosti. Hnojiva zase bývají často předávkována a odplavují se do blízkých vodních zdrojů. Stejně zřejmý je i problém s jejich produkcí, při níž se plýtvá fosilními palivy na výrobu a transport, což nemalou měrou urychluje globální oteplování planety. Předpokládá se, že 44% veškeré vody spotřebované v domácnostech v Kalifornii bylo použito na závlahu trávníků. V mnoha oblastech jsou kdysi obrovské zásoby podzemních vod už téměř vyčerpány. Výroba zahradní techniky využívá energii, vyčerpává přírodní zdroje a způsobuje znečištění, stejně tak jako technika samotná. Motory sekaček v USA spotřebují každý rok více než 580. 000 000 galonů benzínu (2,088 miliardy litrů!!!) Používat motorovou sekačku 1 hodinu vyprodukuje tolik znečištění jako ujet 560 km autem! A k tomu je ještě nutné připočítat elektrické sekačky, kvůli kterým se při výrobě elektřiny pálí uhlí nebo produkuje radioaktivní odpad.
Některá kanadská města se už od roku 1990 bouří proti tzv. kosmetické chemii, jak se zbytečným chemikálií stříkaným na trávníky říká. Kanadskému městu Hudson v Quebecku se jako prvnímu podařilo k nelibosti firem zaměřených na chemické ošetřování trávníků prosadit zákon o naprostém zákazu veškerých chemických pesticidů a hnojiv. Přičinila se o to občanská sdružení, jejichž členové jsou především matky starající se o zdraví svých dětí. Nechtějí, aby si jejich děti hrály na neustále chemicky ošetřovaných hřištích a parkových trávnících. Tento zákaz platí jak pro veřejné tak i soukromé plochy. Vzdorující postřikové firmy tento zákaz porušily a následně u soudu prohrály. Soudce prohlásil, že zájem veřejného zdraví je pro město přednější a doporučil jim zaměřit se na poskytování ekologické péče o trávníky. Mnoho měst v Kanadě zanedlouho následovalo příkladu a byl prosazen stejný zákon.
Zdroj: internet


Green 1/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

letos začínáme již šestnáctou jarní sezonu, kdy nezávislý odborný čtvrtletník GREEN pravidelně vychází. V editorialu jeho prvního čísla, jehož výrobu si ČSG v roce 2003 zadal u vydavatelství Unigolf, čteme: „Greenkeeping je v zahraničí velmi respektovaný obor (i v Čechách si už hráči rychle zvykají na stále vyšší standardy z hlediska dokonalosti herních povrchů), podle nás si zaslouží odpovídající kvalitní tiskovinu… máme nemalé ambice stát se vítaným pomocníkem všech vás, kteří ke své práci potřebujete spíš odborné a zasvěcené informace… vycházet bude na minimálně 16 křídových stranách v plnokrevném provedení... a cíleně rozesílán všem členům ČSG, do všech golfových klubů jejich prezidentům, manažerům a konkrétním správcům hřišť, také do významných českých vzdělávacích center včetně Vysoké školy zemědělské v Praze a Mendelovy univerzity v Brně.“

Těší mě, že minimálně dva poslední „závazky“ se nám postupně podařilo naplnit (a stále daří) více než dobře. Na GREEN dnes narazíte v klubovnách golfových klubů a fotbalových týmů nejen v celé České i Slovenské republice, na pracovních stolech profesionálů – trávníkářů, na odborných akcích i na zajímavých událostech vyloženě sportovního nebo společenského významu…

Je to tak trochu malý zázrak, že náš časopis, fungující pouze z vlastních zdrojů, se nejen prosadil, ale i udržel v konkurenci velkých celků. Ty mají naprosto jiné možnosti a finanční prostředky. Všechno je samozřejmě o každodenní práci. Nás, spolupracujících kolegů a svazových firemních Patronech. Ale především je to o vás, o našich čtenářích. Nadále přivítáme jakýkoliv projev vaší přízně, popřípadě nepřízně, nebo i doporučení, o čem byste si v novém Greenu nejraději přečetli. Bráníte nám rovněž usnout na vavřínech – proto jsme například do tohoto vydání přinesli novou grafiku. Jde o správný krok, podařil se? Těšíme se na další spolupráci! Jsme rádi a vážíme si toho, že vzhledem k vašemu zájmu můžeme působit v oblasti greenkeepingu, která je i díky vám plná dění a aktivit. Na základě toho je každé čtvrtletí o čem psát a informovat, a náš časopis má smysl.

Mimochodem, téměř na den přesně, v prvních únorových dnech před 300 lety, vyšla první česká periodická tiskovina. Kuriozitou bylo, že ještě nepoužívala titulky, takže byla dost nepřehledná. Zprávy v Sobotních (Outerních) Pražských poštovských novinách z rozličných zemí a krajin přicházející s obzvláštním Jeho císařské a královské milosti obdarované (tak zněl jejich celý název, poštovské proto, že vycházely v sobotu a v úterý – tedy ve dnech, kdy jezdila pošta, která je také rozvážela) byly sice datovány, ale řazeny nikoli chronologicky, ani podle důležitosti. Nýbrž tak, jak se redaktorovi dostaly do rukou. A to někdy, jak si lze dobře představit, trvalo celou věčnost.

Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce a radost z úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan