Green

Než je spoutá ledový krunýř…

10.11.2007 Luboš Procházka Závlaha

Zabezpečení vodních ploch na zimu nabývá s každým dalším listopadovým dnem na aktuálnosti, protože už hrozí mrazíky. Na vhodná místa je třeba přemístit choulostivější rostliny a živočichy dříve, než začnou teploty dlouhodobě klesat pod 10 stupňů u živočichů a pod 0 stupňů u rostlin.

Ke správnému postupu při zabezpečení menších vodních ploch na zimu (s přihlédnutím hlavně k hloubce vody) nabízíme několik praktických rad, které vycházejí z dlouholetých zkušeností:

- Vyčištění dna vypuštěných bazénů bývá náročná akce s hadrem v ruce. Na dně zůstane mimo zbytku vody i množství jiných nečistot. Proto doporučujeme čistit šamponovacím vysavačem na čištění koberců, který je schopen vysát vodu i mechanické nečistoty – a to téměř dosucha. Přitom šetříte záda!
- Betonová jezírka upustíme asi o třetinu a položíme na hladinu kus dřeva. Tím zabráníme tlaku ledu na stěny. Plastová jezírka necháme naopak plně napuštěná. Mají totiž kónický tvar a mráz je proto nepoškodí. Úplné vypuštění jezírka by mělo za následek promrznutí zeminy za stěnou a nepříznivý tlak do vnitřního prostoru by mohl jezírko poškodit
- Z mělkých rybníčků (hloubka menší než 40 cm) vyndáme choulostivější rostliny (některé druhy leknínů, vodní hyacint, pistiii) a rybky. Ve vhodných nádobách či akváriích je zazimujeme v chladné světlé místnosti.
- Ve větších jezírkách (s hloubkou od 40 do 70 cm) můžeme bez problémů zazimovat veškeré mrazuvzdorné vodní a bahenní rostliny
- V hlubších vodních plochách (od 100 až po 150 cm), nejlépe s bahnitým nebo písčitým dnem, přezimují bezpečně ryby (teplota vody se v hloubkách přes 1 m drží v zimě stále kolem 4 stupňů). Rybníček nemusí být stejně hluboký ve všech místech, stačí např. dostatečně velká prohlubeň v jeho středu. Při delším poklesu teplot pod 7 stupňů přestávají běžně chované menší druhy ryb ryb (např. slunečnice pestrá, koljuška tříostrá, slunka obecná a karas obecný) přijímat potravu, samy se stáhnou do nejhlubší části a upadají do stavu letargie. K dnes nejoblíbenějším patří ryby speciálně šlechtěné pro chov v jezírkách, hlavně známí koi kapři. I ti zimu v dostatečně hluboké vodě přežijí.
- Při déletrvajících mrazech se může vytvořit příliš silný led. Hrozí-li takové mrazy, je dobré led v rybníčku rozbíjet nebo hladinu nad místem zimování zakrýt např. polystyrénovými deskami, kusy dřeva, svazky větviček apod. Voda pak v těchto místech nezamrzá nebo se zde tvoří jen slabší, nesouvislá vrstva ledu.
- V ledu je dobré stále udržovat otvory, kudy se může do vody dostávat kyslík a do vzduchu, naopak odcházet z vody škodlivé plyny. Otvory v ledu můžeme zajistit několika způsoby. Pokud máme v jezírku rostliny se stonky vystupujícími nad hladinu, které v zimě zasychají, nikdy je před zimou neodřezáváme. V ledu totiž vytvoří přirozené „větrací“ otvory – led kolem nich není tak silný a nežádoucí toxické plynné látky mohou pronikat i skrz suché, odumřelé stonky rostlin. Do vody můžeme také umístit např. svazek větví, slámy či jiný vhodný materiál, který rovněž umožní difuzi pro živočichy škodlivých plynů.
- Pokud hladina jezírka zamrzne úplně, je vhodné prorazit dostatečně velký otvor. Silnější led bychom však neměli hrubě prosekávat – hluk a otřesy tím způsobené velice negativně působí na zazimované ryby. Lepší jsou šetrnější způsoby, např. rozpuštění ledu horkou vodou či rozehřátým železem. Opětovnému zamrznutí můžeme zabránit tím, že otvor každý den „prošťouchneme”. Nad otvor můžeme také umístit plovák s “plachtou”, kterým vítr pohybuje po hladině a brání tak zamrznutí. Nainstalovat lze i vhodný motorek s lopatkami nebo vodním šroubem, který vodu čeří.