Green

Ta zima třeskutá...

04.02.2012 Luboš Procházka Zajímavosti

Současná třeskutá zima nás na hřiště jen tak nepustí. Na 9jamkovém hřišti v Lubech na Chebsku byl dnes k 7.15 h mráz -20,4°C, k 8.45 h se „oteplilo“ na 19,2°C :-), v 18jamkové Ropici naměřili rekordních 21.5 °C. Vězte však, že do legendárních mrazivých „sibiřských zim“ má ta současná hodně daleko. V letech 1829/1830 mrzlo např. neuvěřitelných 76 dní.

Minimální teploty nyní nad ránem klesají na mnoha místech v Česku pod -20° C. Historie však pamatuje na našem území nižší teploty, než je např. včerejších pátečních -38,1 °C, ale i počet dní, kdy se rtuť teploměru nevyšplhala nad bod mrazu, byl výrazně vyšší. Teplotní rekord naměřený 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic je v posledních dnech zmiňován velmi často. Rekord naměřil amatérský meteorolog Jaroslav Maňák, tehdy 48letý profesor na českobudějovickém gymnáziu.
Legendární byla i celá zima 1928/29, klimatology označovaná také za zimu století. Po teplém prosinci uhodily na přelomu roku tuhé mrazy, celé Československo pokryla vysoká vrstva sněhu a "sibiřská" zima trvala až do března. Mrazy vyvrcholily 11. února 1929, kdy na naprosté většině meteorologických stanic hlásili nejnižší teploty vzduchu v historii jejich pozorování. Tou úplně nejtužší, nejen na území Česka, ale i ve střední Evropě, však byla zima z přelomu let 1829/30. Lidé tehdy zažili 76 ledových dnů (teplota zůstává pod nulou celých 24 hodin) a 95 dnů se zápornými denními průměry. Hned za ni se řadí krutá sněžná zima 1783/84, která měla 73 ledových dnů a 93 dnů s minusovými denními průměry teploty vzduchu. Zima 1928/29 se mohla „pochlubit“ jen 62 mrazivými dny.

Mezi nejchladnější období se řadí rovněž arktický únor 1956, kdy byly zaznamenány teploty nižší než minus 35 stupňů Celsia. Průměrná teplota byla minus 11,7 stupně Celsia. Další tuhé zimy byly v letech 1939 až 1943 anebo 1962 až 1964. V posledních třiceti letech byla výrazně mrazivá zima v lednu 1985, kdy se pohybovaly minimální teploty kolem minus 30 stupňů (v Lenoře na Šumavě minus 33 stupňů). V lednu 1987 na jednom z nejchladnějších míst Česka - na šumavské Jezerní slati - zaznamenal amatérský "lovec mrazů" Antonín Vojvodík minus 41,6 stupně Celsia.

Rtuť teploměru poklesla 11. února 1929 velmi hluboko, v Třeboni až na minus 41,5 stupně Celsia. V Opavě hlásili také minus 41 stupňů, Havlíčkův Brod minus 36 stupňů a Praha minus 27,1 stupně Celsia. Třeskutý mráz byl i na druhé straně tehdejší republiky, na stanici Víglaš - Pstruša u Zvolena naměřili minus 41,0 stupně Celsia, což je zatím nepřekonaný slovenský rekord.

Vánice, spousty sněhu a mrazy ochromily silniční i železniční dopravu. Rybníky promrzly téměř ke dnu, Vltavu spoutal led do hloubky jednoho metru. Zamrzaly vodovody i plynová potrubí, byla nouze o vodu, fronty na uhlí prý připomínaly válku. Noviny byly plné zpráv o počtu zmrzlých lidí, o pomrzlé lesní zvěři a ptactvu, které i v Praze sbírali po nůších.
Evropa na tom nebyla lépe, proměnila se ve sněžnou a ledovou pláň. V Benátkách zamrzly kanály, u chorvatského Šibeniku dokonce moře.