ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Nadprůměrné teplo trvá už skoro rok

datum 06.08.2007 vlozil kategorie Zajímavosti

Uplynulý červenec byl u nás jedenáctým teplotně nadprůměrným měsícem v řadě. Podle meteorologů měl průměrnou teplotu 18,7 stupně Celsia a byl teplejší o 1,1 stupně nad dlouhodobým normálem.

Doba trvání extrémně horkých období v západní Evropě se od roku 1880 zdvojnásobila. Tvrdí to nejnovější vědecká studie uveřejněná v Journal of Geophysical Research - Atmospheres. Tým Paula Della-Marty ze švýcarského ústavu Meteo-Swiss v Curychu zároveň poukazuje na to, že se během minulého století ztrojnásobila četnost vln veder. Vědci porovnávali každodenní údaje z 54 evropských meteorologických stanic. Ze závěrů studie vyplývá, že většina předchozích hodnocení změn letních teplot podcenila vzestup vln veder o zhruba 30 procent. Vlny veder v Evropě nyní trvají v průměru 3 dny, v extrémních případech pak mohou vydržet až 13 dnů.

Průměrná vlna veder v roce 1880 přitom trvala jeden a půl dne.
Vědci porovnávali údaje z celkem 54 stanic od Finska na severu po Španělsko na západě či Chorvatsko na východě. Čtyřicet šest z nich má k dispozici data i z 19. století, zbývající poskytly alespoň údaje ze začátku 20. století. Vědci upozornili, že tehdejší teploměry nebyly uchovávány v moderních boxech, které zamezují vlivu slunečního záření a nepřímé radiaci od země, které mohou měření zkreslovat. To se podle Della-Martova týmu také projevilo na údajích z minulého a předminulého století. Teploměry kvůli nedokonalému odstínění prý ukazovaly víc, než činily skutečné hodnoty, a proto se zdálo, že nárůst teplot do dnešních dnů nebyl tak dramatický.

Autoři studie také tvrdí, že se jim podařilo odhalit a opravit další nepřesnosti ve starých měřeních, které se týkaly proměnlivosti letních teplot. „Poté, co jsme tyto záznamy pečlivě prozkoumali, došli jsme k závěru, že nárůst teplot v západní Evropě byl dosud podhodnocován zhruba o 30 procent,“ řekl Della-Marta BBC. „Zjistili jsme, že doba trvání vln veder se zdvojnásobila a jejich četnost ztrojnásobila,“ doplnil švýcarský odborník. Výsledky studie odpovídají předpokladům meteorologů a klimatologů, podle kterých se globální změny klimatu budou v Evropě projevovat zejména větší proměnlivostí v počasí. Podle studie se totiž zvětšily výkyvy v evropských letních teplotách. „To znamená, že zažijeme extrémnější vlny veder, ale zároveň i chladnější léta,“ vysvětlil Della-Marta. Studie připomněla extrémní vlnu veder z roku 2003, která měla v západní Evropě značný dopad. Vedrům podlehly tisíce seniorů, požáry ničily obrovské plochy lesů a celková masa alpských ledovců zaznamenala úbytek o 10 procent.


Green 2/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

již podeváté za sebou nechybí v každém letním čísle Greenu reportážní ohlédnutí za golfovým turnajem „Slunovrat“, kterým čeští greenkeepeři spolu s jejich přáteli, obchodními partnery a prémiovými členy LGCP slaví 21. června příchod letního slunovratu. Také tentokrát stačí nalistovat stranu 12… Turnaj, k jehož raritám patří vedle originální předstartovní přípravy, vstávání do hluboké noční tmy či obětavé válcování greenů ve dvě ráno, se znovu se těšil velkému zájmu. Zasáhl celé Česko. Na start se postavili zástupci severočeského Malevilu, jihočeského GK Krč u Protivína, západočeského Kláštera Teplá i severomoravských Šilheřovic – Daniela a Pavel Pniakovi to do středočeských Pyšel měli ze všech nejdále. A nás těší, že se turnaj v malebném Posázaví (mimochodem, Golf Loreta získal název podle kaple z roku 1699 na nedalekém vršku, jedné z mnoha nápodob stavby zvané Santa Casa – Svatá chýše z italského Lorenta), dobře zabydlel.

Z rodinných důvodů musel turnaj, bohužel, letos vynechat pyšelský head greenkeeper Bohuslav Shejbal, který se vždy osvědčil jako obětavý organizátor a pozorný hostitel (greenkeeperskému řemeslu se vyučil v USA u Freda Dickmana, v Broadmoore Golf Resortu v Coloradu Springs, české zkušenosti má mj. z ústeckých Teras, Poděbrad a z Black Bridge). Poslal z Řecka alespoň zdravici s přáním Hezké a pohodové hry. A s potutelným úsměvem na rtech určitě k němu přidal, že když se začne mluvit o zániku naší planety, obvykle se při tom handluje s cifrou pět miliard let. Tou dobou by totiž mělo Slunce vstoupit do finální fáze svého života a měnit se v rudého obra. Pozor, taková solární expanze přitom zřejmě spolkne celou naši planetu!

Ve skutečnosti se však život na Zemi takto žhavého konce nejspíše bát nemusí – pro většinu forem života bude totiž planeta jejich hřbitovem už zhruba za 500 milionů let. Stane se tak postupným zvyšováním slunečního jasu. To zvýší tempo zvětrávání křemičitanů, v důsledku čehož poklesne míra oxidu uhličitého v atmosféře. Zatímco dnes se bojíme přemíry tohoto skleníkového plynu, ani opačný extrém není dobrou zprávou. Nejpozději za 600 milionů let jeho množství v atmosféře poklesne pod limit nezbytný pro udržování fotosyntézy u většiny druhů vyšších rostlin. Důsledkem bude masové vymírání stromů a kolaps dnešní podoby potravního řetězce. Postupně se na onen svět vydá nejen rostlinný život, ale i život živočišný, který stojí a padá na dostatku rostlinné potravy.

Wow, jak uklidňující bylo v dané souvislosti slovo spolumajitele a „duchovního otce“ golfových Pyšel pana Martina Křížka po slavnostním vyhlášení výsledků, který se tradičně k hrajícím účastníkům přidal: „Chceme dopřát greenkeeperům, klientům a našim členům krásný golfový den, tedy i ten slunovratový, nejdelší den v roce – a vidět je odjíždět spokojené a s úsměvem.“ Ať žije pyšelský letní Slunovrat 2020!

Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce
a hodně trávníkářských úspěchů!
LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan