ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Česko, země golfu zaslíbená

datum 18.07.2007 vlozil Martin Beinhaver kategorie Zajímavosti

Díky více než čtyřmiliardovým investicím je Česko golfovým lídrem mezi zeměmi střední a východní Evropy. Zprovozněno máme 90 hřišť různé kvality (Polsko, Slovinsko a Maďarsko mají dohromady sotva polovinu), 32 tisíc oficiálně registrovaných hráčů golfu je v daném porovnání až desetinásobně vyšší.

Naší výhodou také je, že stavba hřiště u nás vyjde ještě relativně levně. „Kvalitní devítijamkové hřiště na 25 až 30 hektarech u nás stojí 12 až 40 milionů. To je ale cena bez klubovny, bez parkovišť, bez komunikací, tedy čistě jen za plnohodnotné hřiště,“ objasňuje golfový projektant Jiří Velden. „Cena za plnohodnotné, noblesní osmnáctijamkové hřiště se může pohybovat od 50 do 100 milionů korun. Když někdo udělá hřiště za 200 milionů, nemám k tomu důvěru. Samozřejmě pokud tam nevznikly komplikace, kdy se musely provádět nějaké extrémní zemní práce a podobně.“ V současné době ve světě funguje přes 32 000 golfových hřišť a golf hraje přibližně 50 milionů lidí. V Americe se otvírá v průměru jedno 18jamkové hřiště denně. Golf je tam součástí života, aktivně ho hraje 10 procent populace. „Před 20 lety tady aktivně hrálo 300 lidí, dnes jich je přes 30 tisíc a opravdový golfový boom ještě nezačal. Až bude v Česku hrát 10 procent populace golf, tak jen kolem Prahy by mělo být asi 120 hřišť, protože jeden klub s 18jamkovým hřištěm pojme zhruba tisíc lidí,“ konstatuje projektant.

Golfová hřiště jsou velmi náročná na spotřebu vody, a proto hrají České republice do karet především její geografické podmínky. Vody je zde dostatek a slunce nepálí tolik jako ve Středomoří. Odborníci proto konstatují, že desítky tisíc golfových turistů se v budoucnu přestěhují na sever. Díky rostoucí oblibě golfu u Čechů i zvyšujícímu se zájmu zahraničních turistů o hru na českých greenech stoupá i poptávka po rekreačních nemovitostech, bytech a domech v sousedství golfových areálů. U golfových hřišť je mnohdy sjezdovka nebo vodní plocha, aby i v době, kdy lidé golf nehrají, se mohli věnovat jiným aktivitám. U jiných fungují doplňkové sporty, lidé mohou jezdit na koních a trávit volný čas i jinak než jen golfem. Pokud se už v okolí hřišť rekreační bydlení nebuduje, tak se o něm v budoucnu podle některých golfových klubů uvažuje.

O rekreační domy u golfových hřišť má zájem totiž nejen česká klientela, ale i zahraniční investoři. Zvyšující se poptávka po golfových realitách se projevuje především u velkých měst a u hranic s Rakouskem a Německem. Poptávce po nemovitostech navíc nahrávají i předpovědi odborníků, podle kterých bude golfových turistů nadále přibývat.

Proč hrát golf?

Golf je přírodní sport, který poměřuje schopnost hráče vyrovnat se s nástrahami hřiště, pole nebo louky za domem. Hrát se dá v létě, v zimě. Již dříve lidé míče barvili na červeno, aby je ve sněhu našli. Veřejný golf je dnes už levnější a dostupnější než tenis. Na golfové hřiště se navíc vejde celá rodina či přátelé. „Když si chci zahrát tenis, mám dva problémy. Jestli si vůbec se svým spoluhráčem jsem schopen zahrát, a dalším problémem je místo a čas. Tenisových kurtů je u nás bezpočet, ale člověk se musí dopředu objednat, domluvit si termín. Na golf můžete prakticky kdykoliv,“ vyzdvihuje dostupnost golfu ing. Jiří Velden a prozrazuje, že i o víkendech na přeplněných hřištích stačí počkat maximálně hodinu: „Hrajete téměř okamžitě, v jednom, ve dvou, třech nebo pěti. A v týdnu se dá hrát, kdykoli si vzpomenete. Navíc v golfu ale nevyhrává ten, kdo je mladší, starší nebo lepší hráč, vyhrává ten, kdo se zlepší proti svému standardu. Proto je handicapový systém golfu neuvěřitelně spravedlivý. Vstupné na veřejné golfové hřiště se dnes pohybuje kolem 200 korun. Kvalitní používaná hůl se dá koupit od tří stovek. Nepotřebujete být členem žádného klubu, někde se dokonce neplatí ani za vstup na hřiště, jen si musíte koupit tréninkové míče, z nichž jeden stojí kolem 20 korun.

„Základy a především pravidla se dají naučit od kamaráda, který už nějakou dobu hraje, a vypilovat úder se vyplatí s trenérem, jehož cena se pohybuje kolem pěti set a více korun na hodinu. Vyplatí se jít s trenérem a společně i s kamarádem, protože na něm nejlépe uvidíte, jak se co dělá,“ vysvětluje projektant a připomíná, že golf navíc patří mezi nejzdravější sporty vůbec. Lidské tělo má přes 400 svalů. Málokterý sport jich rozpohybuje více než 70, golf umí rozhýbat 124 svalů.

Na co se musíte připravit, ještě než začnete bagrovat hlínu...

Lokalita - Pro stavbu hřiště je nejlepší mírně zvlněná a možná i bezcenná krajina. Různá mokřiska, kameniště nebo i černé skládky, protože potom je snazší získat potřebná povolení. Důležitý je výsledek jako celek - krásné hřiště v krásné krajině.
Terénní úpravy - Dobrý architekt by měl využít všechny plusy krajiny, třeba krásné a cenné stromy zakomponovat do celku.
Zázemí - Kromě příjezdových komunikací musí projektant řešit parkoviště, stavební pozemky na klubovnu, restauraci, ale také změny územního plánu...
Provoz - Devítijamkové hřiště spolkne ročně zhruba pět milionů korun. Osmnáctijamkové může vyjít i na více než dvojnásobek, protože jde o normované hřiště, kde jsou požadavky na kvalitu vyšší.
Údržba - Platíte sekání trávníků, zaměstnance, ale nejdražší je voda. Zásadní je, mít levný zdroj v podobě studní nebo rezervoárů.
Voda a tráva - Bez vody nelze hřiště provozovat, protože kvalitní trávníky vyžadují denní zavlažování. Na trávu je zase nutné najmout si odborníky, kteří se dokonale vyznají v jednotlivých odrůdách a jejich vhodnosti.

Za jak dlouho?

Stavba nového hřiště může trvat tři, čtyři nebo i osm let. Z celkových nákladů činí příprava výstavby 11 procent. Z nich největší díl stojí design hřiště, třetinu konzultace a inženýrské služby a necelou čtvrtinu potřebná povolení.


Green 2/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

již podeváté za sebou nechybí v každém letním čísle Greenu reportážní ohlédnutí za golfovým turnajem „Slunovrat“, kterým čeští greenkeepeři spolu s jejich přáteli, obchodními partnery a prémiovými členy LGCP slaví 21. června příchod letního slunovratu. Také tentokrát stačí nalistovat stranu 12… Turnaj, k jehož raritám patří vedle originální předstartovní přípravy, vstávání do hluboké noční tmy či obětavé válcování greenů ve dvě ráno, se znovu se těšil velkému zájmu. Zasáhl celé Česko. Na start se postavili zástupci severočeského Malevilu, jihočeského GK Krč u Protivína, západočeského Kláštera Teplá i severomoravských Šilheřovic – Daniela a Pavel Pniakovi to do středočeských Pyšel měli ze všech nejdále. A nás těší, že se turnaj v malebném Posázaví (mimochodem, Golf Loreta získal název podle kaple z roku 1699 na nedalekém vršku, jedné z mnoha nápodob stavby zvané Santa Casa – Svatá chýše z italského Lorenta), dobře zabydlel.

Z rodinných důvodů musel turnaj, bohužel, letos vynechat pyšelský head greenkeeper Bohuslav Shejbal, který se vždy osvědčil jako obětavý organizátor a pozorný hostitel (greenkeeperskému řemeslu se vyučil v USA u Freda Dickmana, v Broadmoore Golf Resortu v Coloradu Springs, české zkušenosti má mj. z ústeckých Teras, Poděbrad a z Black Bridge). Poslal z Řecka alespoň zdravici s přáním Hezké a pohodové hry. A s potutelným úsměvem na rtech určitě k němu přidal, že když se začne mluvit o zániku naší planety, obvykle se při tom handluje s cifrou pět miliard let. Tou dobou by totiž mělo Slunce vstoupit do finální fáze svého života a měnit se v rudého obra. Pozor, taková solární expanze přitom zřejmě spolkne celou naši planetu!

Ve skutečnosti se však život na Zemi takto žhavého konce nejspíše bát nemusí – pro většinu forem života bude totiž planeta jejich hřbitovem už zhruba za 500 milionů let. Stane se tak postupným zvyšováním slunečního jasu. To zvýší tempo zvětrávání křemičitanů, v důsledku čehož poklesne míra oxidu uhličitého v atmosféře. Zatímco dnes se bojíme přemíry tohoto skleníkového plynu, ani opačný extrém není dobrou zprávou. Nejpozději za 600 milionů let jeho množství v atmosféře poklesne pod limit nezbytný pro udržování fotosyntézy u většiny druhů vyšších rostlin. Důsledkem bude masové vymírání stromů a kolaps dnešní podoby potravního řetězce. Postupně se na onen svět vydá nejen rostlinný život, ale i život živočišný, který stojí a padá na dostatku rostlinné potravy.

Wow, jak uklidňující bylo v dané souvislosti slovo spolumajitele a „duchovního otce“ golfových Pyšel pana Martina Křížka po slavnostním vyhlášení výsledků, který se tradičně k hrajícím účastníkům přidal: „Chceme dopřát greenkeeperům, klientům a našim členům krásný golfový den, tedy i ten slunovratový, nejdelší den v roce – a vidět je odjíždět spokojené a s úsměvem.“ Ať žije pyšelský letní Slunovrat 2020!

Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce
a hodně trávníkářských úspěchů!
LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan