Green

Pestrá paleta greenových barev

28.02.2010 Luboš Procházka Trávníky

Když se řekne green, ne pokaždé se vám musí vybavit jen nádherně zelený pažit. Vždyť golfová hřiště se budují také na plochách, které pro hraní nenabízejí zrovna ideální podmínky. Za překvapivě pestrou paletou greenových barev ovšem bývá nejen sama příroda, ale i člověk.

Greeny nevábné hnědošedé barvy mají například ve větrem proháněné kanadské provincii Saskatchewan. Tamní hřiště Gull Lake, které si farmáři postavili už před 80 lety, totiž nabízí greeny bez jediného stébélka trávy - z písku smíchaného s vyjetým olejem! Je ošetřen tak, aby jej vítr neodnášel, a tím neztěžoval už tak velice nenáročnou a neproblémovou údržbu tím, že by se musel doplňovat.
Head greenkeeper berounského resortu Martin Šindler, který hřiště navštívil: „Pro farmáře, nebo někoho hospodařícího s minimálním finančním rozpočtem, je nejjednodušší míchat písek s vyjetým olejem ze zemědělských strojů. Písek je pak těžší a lépe se upravuje pro patovací dráhu. K tomu jsou u každého greenu určeny speciální hrábě s hrabacími prsty přimontovanými na trubku. Otočení hrábí prsty nahoru umožní upravit povrch pro patování a při odchodu se celý green uhrabe stejně jako písková překážka. Nová zkušenost mi jako greenkeeperovi ulehčuje lépe snášet „krásné věčné trápení“, jak musí být hřiště zelené a co vše je třeba udělat pro to, aby se hráči cítili na hřišti dobře. Přitom stačí jen opravdový upřímný vztah ke golfu, reálný pohled na dané místo, kde se hřiště nachází, a kolegialita k ostatním hráčům.“

Byl pátek 12. června 2009, 10.30 hodin. Pohled z okna klubového domu kutnohorské Casa Sereny nabídl něco stěží uvěřitelného. Přes hřiště se přehnalo krupobití a místy zůstala ležet až pěticentimetrová vrstva sněhobílých krup. Krátce sestřiženou zelenou trávu na greenech nahradila zářivě bílá ledová plocha. Jako zázrakem však ledové nadělení nezanechalo žádné viditelné škody. Po slabé půlhodině zbyly po kroupách malé kaluže vody a všem účastníkům Dne pro media a dobrovolníky vzpomínka na kuriózní akci vyšší nebeské moci... Koho by nenapadla otázka, zda mohou meteorologové výskyt krup předpovědět a včas varovat. “I kdybychom byli schopni přesně říct, v kolik hodin, kde a jak velké kroupy spadnou, tak 90 procent věcí před nimi stejně nezachráníme. To je příroda, a my jsme jen nedokonalí lidé,” usmívá se meteoroložka Jitka Kučerová z Českého hydrometeorologického ústavu.

V létě loňského roku také neunikly pečlivým greenkeeperům sice na první pohled nenápadné, ale přece hlavně od ostatní zeleně odlišitelné – fialové skvrny na psinečkových greenech. Nafialovělá barva na listových pochvách byla pozorována rovněž na několika lokalitách u lipnice roční. Po přenesení do skleníku s pokojovou teplotou však toto zabarvení zmizelo během několika dní. „Ohledáním greenů, například ve Slavkově, bylo zjištěno, že fialová barva byla pozorována jen u psinečků obsažených ve směsi pro osev greenů," upřesňuje Doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. z Výzkumné stanice travinářské Rožnov-Zubří, podle kterého lze konstatovat:
• fialovění se vyskytuje téměř výhradně na psinečcích
• nejde v žádném případě o onemocnění
• jde pravděpodobně o fyziologický jev vyvolaný rozdílem teplot ve dne a v noci (pozdní léto, podzim); v noci dochází k omezení transportu cukrů vytvořených ve dne do kořenů a zvýšené tvorbě barviv a k jejich nedostatečnému překrytí chlorofylem. Velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami ve vegetačním období 2009 tomu mohly napomoci
• fialovění je mezidruhovou, resp. meziodrůdovou záležitostí (např. u odrůd Polana, Licanina a Viper byly barevné změny nevýrazné, zatímco u odrůdy Gudrun velmi zřetelné.

Jestliže se na greenech po přezimování objeví narezlé či oranžové skvrny, často nepravidelných tvarů, je velká pravděpodobnost, že spodní část porostu je napadena travním onemocněním zvaným antraknóza (Colletotrichum cerealis). Její symptomy – mj. černání bazální části pochvy stébla – bývají zřetelně patrny hlavně ve vlhkém období. Antraknóza se může vyskytovat od konce února až do září a její přítomnost na konci zimy nebo začátkem jara je často spojována se stresovým obdobím z minulého roku nebo zimy. „Podporovat co nejrychlejší uzdravení pažitu je proti antraknóze tou nejlepší obranou,“ říká Petra Pohanková z Ohio State Univerzity. „Bohužel je k tomu často zapotřebí fungicidů. Je doporučováno zředit je vodou, aby se výsledný produkt dostal až ke spodní části rostlin, kde je onemocnění aktivní. Z hlediska dlouhodobé péče o trávník je dobré podpořit uzdravení vydatnějším hnojením a omezením intenzivních údržbových činností, jako je např. vertikutace nebo dvojité seče.“

Se změnou barvy greenů se pojí řada dalších travních onemocnění. Výskyt šedé sněžné sněti (Typhula Blight) je spojen s našedlými (až slámově žlutými) kruhovitými skvrnami, které můžete na greenech vidět, jakmile roztaje sníh. Mívají 1 až 2,5 metru v průměru. Yellow Patch, známá také jako Brown patch nízkých teplot, se vyskytuje především na Psinečku výběžkatém a Lipnici roční. Onemocnění se dá identifikovat jako malé až středně velké skvrny o průměru 15 – 50 cm se žlutými okraji, v některých případech červenohnědými.

Problémy na nízko sekaném trávníku vyvolává dolarová skvrnitost, která se v ranném stádiu jeví jako malé bledé skvrny o velikosti nehtu. Jestliže se toto onemocnění rozroste do závažných rozměrů, mohou tyto skvrny (až o velikosti 15 cm v průměru) splynout a vytvořit velké nevzhledné plochy. Rozšiřuje se hlavně díky golfovým vozíkům, sekacím jednotkám a ostatnímu strojovému parku používaném na hřišti. Dolarová skvrnitost může být také roznášena na botách golfistů. Ti si při výměně názorů na barevný vzhled greenů určitě vzpomenou na pískování (topdressing), který sytě zelené jamkoviště dokáže změnit na žlutý (bílý) ostrov. Jak vidno, zdaleka neplatí, že zelená barva (symbol harmonie, přírody, života) je pro greeny tou jedinou vyvolenou… 

Bližší informace: GREEN č. 1/2010